Zatím žádné komentáře

SvobodaUčení.cz končí (tak jak ji znáte)

Opravdu nás všechny ze Svobody učení moc těší, že se u dalších vzdělávacích projektů v ČR objevují výrazy jako „autonomní vzdělávání“, „self direktivní vzdělávání“ (prosím raději česky jako „sebeřízené“), “Sudbury školy” nebo “svobodná hra”. Znamená to, že po 5 letech publikování zkušeností, výzkumů a myšlenek Petera Graye a dalších propagátorů, post-pedagogů a vědců zkoumajících proces učení, přináší naše činnost konkrétní plody. Skoro by se dalo říct, že máme první pětiletku za sebou a mohli bychom to zabalit.

Dělali jsme to celých 5 let rádi a zadarmo. I nadále překládáme články a videa na naše/vaše stránky dostupné zdarma a trávíme většinu svého volného času šířením osvěty. Kromě nových stránek jsme k narozeninám Svobodě učení věnovali také nový e-shop, ve kterém si můžete koupit „nadstandardní“ služby, a podpořit tak naši činnost, na kterou jsme dosud neměli takovou kapacitu, jakou bychom si představovali.

Zadarmo i placeně

Věříme, že díky vašim příspěvkům, které nám poskytnete dobrovolně, budeme moci více (spolu)pracovat na Svobodě učení a poskytovat kvalitnější služby. Stále poskytujeme to, co dosud: na novém webu celkem 177 článků a 32 videí a stále nové přibývají. I nadále si, můžete zadarmo pročíst všechny články či zhlédnout videa. Máte-li málo času a chcete-li všechny důležité informace v jednom dokumentu, můžete si koupit Průvodce svobodou učení, zaplatit si konzultaci nebo členství ve Svobodě učení s dalšími „bonusovými“ službami.

Spojme se!

Pohybujeme se v “malém českém rybníčku”, a i když máme přes 11 a půl tisíce fanoušků na Facebooku, raději bychom místo zakládání nových, duplicitních projektů, které odčerpávají kapacitu a zdroje (především lidské), kolem sebe viděli více partnerské spolupráce, doplňování toho, co chybí a propojování, tak jako nás např. nedávno podpořily ScioŠkoly:

2

“Radikální” požadavek: dobrovolnost

Začali jsme se více otevřeně zaobírat legislativně-politickými otázkami ohledně školství, bez skutečné změny systému se ve své činnosti pravděpodobně dále nepohneme[1]. Sepsali jsme manifest, kde otevřeně prezentujeme ideály a cíle Svobody učení, ke kterým jsme po desítkách a stovkách hodin dospěli ve společných debatách mezi sebou, s vámi, fanoušky, oponenty i trolly. Někomu se to může zdát jako utopie nebo nebezpečná tendence podkopávání základních principů fungování společnosti[2], některé z vás to rozhodí natolik, že si nedokážete představit, kdo by stavěl silnice nebo odebíral krev pacientům. Pravda je taková, že se nám bytostně příčí jakákoli forma násilí a útlaku, zejm. institucionálního. Nejsme dokonalí, někdy nám ujedou nervy a také dokážeme být nepříjemní nebo na někoho působit agresivně.[3] Nikdy však ve Svobodě učení nebudeme dělat to, abychom vám a vašim dětem nutili svou představu, jak mají být vzdělávané.

Nechceme peníze z vašich daní

Jsme plně nezávislí na dotacích a jiných formách tzv. veřejné podpory. Naše činnost pro Svobodu učení je proto závislá na vaší podpoře a vaší ochotě platit za to, že vám naše činnost dává smysl, buď penězi anebo vlastním časem. SvobodaUčení.cz vznikla spontánně tzv. „odspodu“ a svépomocně, každý se může zapojit nebo odpojit dle vlastní vůle, schopností a možností. Všichni v a kolem Svobody učení jsme se postupně „nabalili“ jako fanoušci, dobrovolníci a podporovatelé, zejm. v rolích aktivních rodičů, studentů, dětí, post-pedagogů a vzájemně se podporujících průvodců na cestě zvané život, které spojuje vize svobodnějšího (= lepšího) světa vzdělávání pro nás a naše/vaše děti. Protože vzdělávání je klíčem ke všemu:

„Být skutečně svobodný je velmi jednoduché – a zároveň velmi těžké. Vyhýbáme se hrůze z našeho zotročení, protože vidět to přímo je příliš bolestivé. Tancujeme okolo nekonečného násilí našeho umírajícího systému, protože se bojíme útoků našeho blízkého živočišného druhu. Avšak můžeme být drženi pouze v klecích, které odmítáme vidět. Spatřit tento „chov“ znamená z něho uniknout.“ (Stefan Molyneux)

Posouváme vnější hranice vzdělávání tím, že posouváme vnitřní hranice toho, co lidé považují za možné: ve vzdělávání, ve vztahu k dětem a především sami k sobě.

SUňte je s námi

PS: SvobodaUčení.cz v určitém slova smyslu skutečně končí, jak ji dosud znáte, a začíná v novém, snad uživatelsky přístupnějším kabátu. Louku s kytičkami jsme dali pryč a už se nevrátí. Někoho to přiláká, jiné možná odradí. Budeme rádi za jakoukoli konstruktivní zpětnou vazbu, jen nám prosím neříkejte, že „to nejde“, dokud si nepročtete naše stránky a nepodíváte se kolem sebe. Příkladů a vědeckých důkazů existuje již dost: svobodné demokratické školy, unschooling.

2


[1] „Reforma     vzdělávání musí nastat vně povinného školního systému.     Opravdová reforma není možná uvnitř existujícího tradičního     školství. Opravdová reforma nastane jen tehdy, když dostatečné     množství lidí odejde z tradičního školství.“ (P. Gray)          

[2] „Školy se stanou morálními institucemi pouze tehdy, budou-li mít děti svobodu v nich skončit.“ (P. Gray)

[3] Dost často se také hádáme a vášnivě diskutujeme mezi sebou, protože pluralita názorůkonsenzuální rozhodování jsou pro nás životně důležité hodnoty, na kterých stavíme, avšak každý jsme jiný a máme odlišné pohledy.   

mm

Michal Kandler

Ke svobodě učení mě přivedla praxe sociálního pracovníka s dětmi a mládeží, kde jsem zjistil, že velká část problémů dětí a dospívajících je v praxi spojena právě s rigidním školním systémem, který nejenže se nedokáže přizpůsobit jejich potřebám, ale často je s nimi v rozporu. S příchodem vlastních dětí také změna životní filozofie a přijmutí zodpovědnosti za svůj i jejich rozvoj. Ve Svobodě učení se věnuji facilitaci a strategii vzdělávací politiky. Mojí nejoblíbenější knihou je Jonathan Livingston Racek od R. D. Bacha.

Komentáře jsou uzavřeny .