Michaela Řeřichová

Studovala jsem ekonomii a sociální práci. Pracovala jsem v nízkoprahových centrech pro tzv. sociálně znevýhodněné děti. Sama jsem nedávno byla takovým dítětem.

V průběhu dětství, vzdělávání ve školách i v praxi jsem měla možnost pozorovat, jak obligatorní vzdělávání mění vnitřní motivaci dětí v nenaplněnou potřebu autonomie, pocity bezmoci, rezignace, apatie. Vnímala jsem socioekonomický vliv, který má povinná školní docházka a jak působí na mezilidské vztahy (nejen) v rodinách. Přemýšlela jsem o tom, jaký má nucení do vzdělávání vliv na sebeúctu dětí, touhu poznávat a na blízkost ve vztazích. Nedůvěra v kompetentnost dětí a rodičů, v jejich schopnost učit se, co potřebují pro život, je jako stigma neschopnosti předáváno z generace na generaci.

Tzv. „dětství“ – jak je definováno dnešním paradigmatem adultismu – naštěstí skončilo. Teď už mám možnost dobrovolně rozhodovat o větší oblasti svého života. Spolupracuji s každým, kdo lidem = dětem poskytuje služby podporující naplňování základních lidských potřeb.

Sebeřízení považuji za chování podmiňující svobodu člověka. Myslím, že naučit se mu dá jedině sebeřízením. Učím se děláním, praxí.

Jsem stalker adultismu – vlastního především. Přeji si plnou autonomii ve všech oblastech lidského života, protože pak můžu dát životu vlastní smysl.

Jsem pokorným učedníkem principu neagrese NAP. Svůj čas investuji do osvěty a advokacie nenásilné komunikace a sebeřízeného vzdělávání.

Spoluzaložila jsem Alianci pro sebeřízené vzdělávání. Natáčíme s Jiřím Košárkem videa pro YouTube kanál Důvěřujeme dětem. Organizuji projekt Dobrodružné hřiště v Praze, centrum sebeřízeného vzdělávání v Praze a vytvořila jsem Facebookové skupiny Škola je jen jedna z možnostíŠkola je možnost, život jsi Ty! – ta je určena výhradně dětem a mladým lidem.

Učím se všechny své životní postoje žít spolu s ostatními lidmi.