Tuto otázku položila MŠMT prostřednictvím Facebookového Messengeru. Níže máte možnost číst přepis onoho chatu a citace návazné emailové komunikace Kláry s MŠMT.

Klára: Dobrý den, ráda bych se zeptala, kdy bude v ČR uzákoněn unschooling a sebeřízené vzdělávání, jako legitimní forma vzdělávání, a kdy budou podporovány tzv. svobodné školy a centra sebeřízeného vzdělávání? Děkuji, Klára Modrá.

MŠMT: Vážená paní Kláro, takto zásadní změně by musela předcházet celospolečenská odborná diskuse.

Klára: Ta už probíhá dlouho: How to educate the children meaningfully? | Jana Nováčková | TEDxPragueED

MŠMT: Pak jde o to, co myslíte pod pojmem unschooling. Pokud domácí vzdělávání, to je u nás částečně umožněno.

Klára: To sice ano, ale jde o to, aby mohla být zřízena centra sebeřízeného vzdělávání a svobodné školy, a aby byla stejně podporována státem, jako jsou státní školy, a aby rodičům a dětem, kteří se chtějí takto vzdělávat (neb už mi to přijde nevyhnutelné), nebylo bráněno. Velice doporučuji viz výše zaslanou přednášku psycholožky Jany Nováčkové na TEDx. Jistě znáte školu Summerhill, která byla založena A. S. Neilem již v roce 1921 nebo školy Sudbury Valley (od 1968). Tak se ptám, kdy něco takového bude možné konečně i v ČR? Poptávka po těchto typech škol, zdá se, velmi roste. Mohu prosím vědět, s kým si teď píši? Moc děkuji, K.

MŠMT: Jak jsme napsali, to by vyžadovalo reformu celého vzdělávacího systému. V současné době se nic takového neplánuje. Co se týče zakládání nových škol, to má jasná pravidla. Ondřej Macura, ředitel Odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT.

Klára: Myslím, že nevyžadovalo. Jde jen o to, aby tento způsob vzdělávání byl uzákoněn, jako legitimní. Kdo chce chodit do státních škol nadále, klidně přeci může. Jde nám jen o to, aby tu byla širší škála, a aby tu byla svoboda vzdělávání (tu podmiňuje dobrovolnost a možnosti volby). Změna paradigmatu vzdělávání je nevyhnutelná a víme to myslím oba a spoustu dalších lidí, kteří vnímají a cítí. Děkuji a přeji hezký 1. Máj.

Summerhill / Demokratic school – True Story – GB, 2008

p. Macura MŠMT: Paní Kláro, děkuji za přání. Moc se ale nechápeme. Víme, samozřejmě, že u nás existují zastánci tohoto typu vzdělávání (Liberec ad.), ovšem školství v České republice je dáno zákonem, který ovšem určuje i to, co se má dítě ve školách naučit. Proto jsou také děti, kterým je umožněno domácí vzdělávání, přezkušovány. Na toto je navázána školní docházka v základních školách, a následně také školách středních a vysokých. Jak jsem napsal, vyžadovalo by to řadu změn, např. legislativy. A k takovým změnám musí proběhnout odborná diskuse. Jejím výsledkem by mělo být i to, zda je tento systém vůbec do českého prostředí přenositelný.

Bombardujete mne odkazy, pošlu také jeden:

Pro svobodné školy nemáme mentalitu, říká jediný český učitel v Summerhill – iDNES.cz

Klára: Děkuji. Je to spíše článek k zamyšlení řekla bych. Zdeňka Staňková uvádí, že takováto škola tu není možná právě kvůli legislativě, která takovýmto typům škol brání ve vzniku. Ale poptávka po nich i v ČR roste čím dál více. Poslala jsem Vám dva odkazy, neřekla bych, že je to bombardování. Pěkný den, K.

p. Macura MŠMT: Paní Kláro, tak si to vezmeme prakticky. V současné době se dá na střední školy přihlásit skrze jednotné přijímací zkoušky, rovněž máme státní maturitu. Obě tyto zkoušky mají jasně daná kritéria, co musí člověk, aby těmito zkouškami prošel. Stručně – testují se znalosti, které jsou nabyty na základní škole (u maturity škole střední) v rámci studia. A toto je opět dáno rámcovými vzdělávacími programy, na jejichž základě české školství funguje. Co by podle Vás bylo s dítětem, které by se vzdělávalo formou unschoolingu?

Klára: A co kdyby se ty veškeré RVP a jednotné maturity (které jsou stejně dle mého úplně špatně) prostě zrušily a děti by se zabývaly věcmi, které je opravdu baví. Učily by se, co je baví, a nikdo by je nenutil se učit blbosti, které stejně nebudou nikdy potřebovat, v tak rychle se měnícím světě? Proč máme vzdělávání u nás v ČR tak zaostalé a zkostnatělé? Já to opravdu nechápu, nezlobte se na mě. Víte, já si to prakticky představuji tak: že v centru sebeřízeného vzdělávání by bylo spoustu možností, kterým by se děti mohly dobrovolně věnovat a byly by tam dospělí, jako respektující průvodci, kteří budou dávat jen vyžádané rady, ne ty nevyžádané. Kde si děti mohou určovat, co chtějí dělat. Nebude tam nikdo jednat z pozice moci a autority. A děti by tam určitě chodily rády a učily by se s radostí, co jim samotným dává smysl. Současná škola v podobě, jak ji známe dnes, mi opravdu nedává žádný smysl. A vím, že v tom nejsem sama. Existovaly by i takové střední i vysoké školy. Bez tzv. povinného kurikula. Pane Macuro, já v jedné takové škole pracovala (myslela jsem si, že ta škola bude a může být svobodná, ale bohužel tím, že dostává „dotace“ od státu, tak prostě být svobodná nemůže, a to otravuje vzduch a vztahy i mezi dětmi a mezi dospělými. Více než rok a půl jsem tam nevydržela a radši šla dělat něco jiného, neb mi v tom opravdu nebylo dobře. Přijde mi to, jako obrovská škoda a beru to, jako omezování základních práv a svobod. Přeji si pro děti a pro všechny SVOBODU. A ta buď je, nebo není. Vím, že svoboda stejně zvítězí. Vím, že je to nevyhnutelné.

p. Macura MŠMT: Paní Kláro, jak píšete v úvodu – znamenalo by to komplexní změnu systému, jak jej známe dnes. Stále trvám na tom, že k celé věci by musela proběhnout široká odborná diskuse. Nejde přeci o žádné omezování svobod. Jsme demokratická země, fungujeme na základě platných zákonů. A takto funguje i školství. Jako zástupce ministerstva školství se tím musím řídit. Náš resort má zodpovědnost za vzdělanost v ČR na všech jeho úrovních a řídíme se platnými zákony. U domácího vzdělávání došlo k rozšíření možnosti takto děti vzdělávat i na druhém stupni. Přesto se v našich podmínkách s největší pravděpodobností nikdy nebude jednat o masový jev a vzdělává se takto jen mizivé procento dětí. Rovněž existují alternativní možnosti vzdělávání. V současné době ministerstvo pracuje na Strategii vzdělávání do roku 2030, dojde také k revizi Rámcových vzdělávacích programů – jak říká pan ministr, budou se provzdušňovat. Ministr Plaga je toho názoru, že je potřeba určit jádro, tedy vědomosti, které dítě musí umět a rovněž využije ve svém životě. A ty by se měly vyučovat. Více volnosti by dostali také samotní učitelé. Pokud píšete, že se děti učí hlouposti, které nebudou potřebovat, pak s tím lze polemizovat. Co když si dítě vybere dráhu např. lékaře? K tomu bude potřebovat přírodní vědy, jako je matematika, fyzika, chemie. Bez těchto znalostí, a zejména základů, které získá na základní škole, se v životě neobejde.

Klára: Pokud to je jeho opravdový zájem, tak se to naučí i ve zcela rekordním čase, jak se ukazuje v praxi. Neb to bude „jeho zájem“ hluboký a opravdový. A myslím si, že se tyto zájmy u dětí objevují již v dost raném věku: např. mám kamarádku, co má dceru, která se pořád stará o nějaká zvířátka a moc jí to baví, už teď tomu věnuje veškerý svůj volný čas. Kdyby jí nikdo nezdržoval něčím, co je „povinné“ a musí se tzv. naučit, i když to třeba ke své budoucí práci veterinářky potřebovat nebude, tak by mohla jít ve svém zájmu hlouběji a rychleji. Myslím si, že by mělo být (když už, tak) povinné vzdělávání či právo na vzdělávání, ale neměla by být povinná školní docházka. Přijde mi to opravdu v rozporu se Základní listinou práv a svobod. V podstatě je to takové vězení. Co kdyby školní docházka byla dobrovolná? Já např. jsem nikdy nepotřebovala ke svému životu většinu věcí, co nás nutili se učit ve škole. Kdybychom si mohli vybrat se svobodně učit, co chceme a potřebujeme, tak by naše země jen vzkvétala… si dovoluji tvrdit. Pokud někdo zájem má a dává mu smysl být lékařem, tak se vše potřebné velmi rychle doučí sám, ze své vnitřní motivace, ale určitě ne tehdy, je-li k tomu z vnějšku nucen. Já opravdu zvlastní zkušenosti vnímám léta strávená ve škole za ztrátová. Kromě kamarádů a kamarádek a společných chvil, kdy jsme se smáli, ale to je asi tak vše. Mohla jsem to prožít i jinde a častěji, než pár minut denně o přestávkách.

p. Macura MŠMT: To je odvážné tvrzení, že by země jen vzkvétala. Problémem vzdělávání a procesu se zabývají všude ve světě. Každá země má svou minulost a tradice. Některé věci jsou nepřenositelné. Reforma, o které hovoříte, by musela být vzhledem k našemu stávajícímu systému opravdu zásadní. Hezký zbytek dne a děkuji za podněty.

Klára: Ještě se Vás zeptám na jednu otázku. Když Vás někdo do něčeho nutí, děláte to pak rád? To je má poslední otázka. Také děkuji za rozhovor.

p. Macura MŠMT: Paní Kláro, to přece nejde srovnávat… To je stejné, jako byste psala, že platit daně je omezování svobod.

Klára: Nucení je nucení, a to je vždy stejné.

p. Macura MŠMT: Tedy když mne systém nutí platit daně a zdravotní a sociální pojistné, je to omezování svobod?

Klára: Ano, myslím si, že by to mělo být dobrovolné.

p. Macura MŠMT: To je ale plnění zákona země, ve které člověk žije. Zákony nemohou být dobrovolné. Dávají nějaký základní rámec fungování státu. Tak fungují všechny vyspělé země. A takto je to i se školstvím…

Klára: Bohužel….

p. Macura MŠMT: Já chodil do školy rád a vždy jsem se toužil naučit víc. Škola mi dala jen základy, na kterých se dalo stavět. A nemyslím, že bych se učil cokoliv zbytečně.

Klára: Tak to jste jeden z mála, řekla bych.

Klára: Nechci Vás bombardovat, ale do třetice Vám posílám něco, co mě ještě k tomuto tématu napadlo 😊 Jak funguje Vláda

p. Macura MŠMT: Paní Kláro, video znám. Co k tomu říct. Demokratické fungování státu se za posledních několik tisíc let ukázalo jako dobré. Ač má své nedostatky. ALE nic lepšího člověk ještě nevymyslel. Zatím.

Poznámka redakce SU: Ale vymyslel…

P. Macura z MŠMT požádal paní Kláru, aby mu položené otázky zaslala znovu, emailem. Paní Klára tak učinila. Dostala tuto odpověď:

Dobrý den,

V České republice je povinná školní docházka (PŠD), přičemž je v současnosti povoleno plnit ji i formou individuálního vzdělávání. Takto vzdělávaný žák musí být ale zapsán v konkrétní základní škole, musí tak plnit požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a  školní vzdělávací program této školy. Individuálně vzdělávaný žák koná každé pololetí v kmenové škole zkoušky ze všech předmětů. Uvedena metoda není v souladu s povinnou školní docházkou v ČR.

Co se týče alternativních způsobů vzdělávání:
Jakékoli alternativní školy slouží jako rozšíření k tradičním státním nebo soukromým školám.

Tyto školy mají speciálně upravené školní vzdělávací programy (ŠVP) a školní řád. Jsou to buď zcela autonomními subjekty, nebo pracují jako součást větší školy, která tak dává prostor pro vzdělání i žákům, kterým většinový styl výuky nevyhovuje, zejména z důvodu nějaké specifické poruchy učení či jiných dispozic.

Hlavním cílem alternativního školství je poskytovat vzdělání žákům, kterým by se to v tradičních školách nepodařilo nebo rodičům tento způsob vzdělávání vyhovuje více. Při výuce jsou využívány skupinové metody vyučování, které posilují prvek spolupráce. Objem výuky je přizpůsobován možnostem žáků a může tak vzniknout pro ně individuální vzdělávací plán. Velký důraz je kladen na rozvoj jejich cílevědomosti a zodpovědnosti, a aby dokázali najít a rozvíjet své kladné vlastnosti.

MŠMT tyto alternativní programy podporuje, školy ale musí plnit rámcové vzdělávací programy (RVP), jeho cíle, a především výuka musí směřovat k naplnění očekávaných výstupů RVP, které jsou povinné pro všechny.

Jakou formu pro to zvolí, je na jejich rozhodnutí. /Níže uvedené metody nejsou v souladu s povinnou školní docházkou v ČR./

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace

(V případě využití citace, prosíme, uvádějte jméno tiskové mluvčí MŠMT Anety Lednové.)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Original article: S Ministerstvem školství na chatu

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.

 Foto

Video

Peter Gray
Biologie vzdělávání: Jak se děti učí pomocí volné hry a zkoumání (anotace a zdroje)

je výzkumným profesorem psychologie na Bostonské univerzitě. Provedl a publikoval výzkum komparativní, evoluční, vývojové a vzdělávací psychologie; publikoval články o inovativních vzdělávacích metodách a alternativních přístupech k vzdělávání; a je autorem Psychologie (Worth Publishers), vysokoškolské učebnice k úvodu do psychologie, která je nyní již v 6. vydání. Vystudoval Columbia University a získal doktorát v biologických vědách na Rockefellerově univerzitě. Jeho současný výzkum a psaní se primárně zaměřuje na přirozené způsoby dětského vzdělávání a na celoživotní význam hry. Jeho vlastní hry zahrnují ne jen výzkum a psaní, ale také cyklistiku, jízdu na kajaku, lyžování a pěstování zeleniny.

Nejlepší články od Petera Graye:

• Studium vyžaduje svobodu
• Děti se vzdělávají samy IV: Lekce ze Sudbury Valley
• Proč bychom měli přestat oddělovat děti podle věku I
• Sedm hříchů našeho systému nuceného vzdělávání
• Je reálná reforma vzdělávání možná? Pokud ano, jak?

Děkujeme všem!

Original article: Přednáška Petera Graye 2016 s účastí zakladatelů izraelské demokratické školy

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.

Téma bylo nahlédnuto jak v neurovědeckém, sociálním, ekonomickém a environmentálním kontextu, tak z hlediska práv dítěte. Nabídla impulzy k zamyšlení nad změnou paradigmatu.

Video

Všechny videa zde

Audio

 Foto
 

Řečníci

Michal Kandler
Představení projektu SvobodaUčení.cz

je sociální inovátor a psychonaut. Dvanáct let profesně působí v sociálních a vzdělávacích službách, neziskových organizacích a veřejném sektoru, kde se věnuje projektovému a dotačnímu managementu, strategickému plánování, médiím a hodnocení kvality sociálních služeb. Aktuálně ho baví rozvoj příležitostí, lidského potenciálu a vztahů, poradenství a lektorování. Ve Svobodě učení se věnuje facilitaci a strategii vzdělávací politiky. Se svojí ženou založil vlastní lesní školku. Jeho nejoblíbenější knihou je Jonathan Livingston Racek od R. D. Bacha.

PhDr. Jana Nováčková, CSc.
Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká (text)

je psycholožka s praxí v poradenské práci i v psychologickém výzkumu. Publikovala mnoho článků v odborném i populárním tisku, které přibližují veřejnosti myšlenky týkající se změny školy, např. seriál Mýty ve vzdělávání v Lidových novinách, který byl v roce 2001 vydán i knižně. Je spoluautorkou kurzu Respektovat a být respektován a stejnojmenné knihy (P. Kopřiva – J. Nováčková – D. Nevolová – T. Kopřivová, 2005), která patří k nejprodávanějším titulům o komunikaci. Od roku 1990 se věnuje lektorské a osvětové činnosti.

Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
Narušování dogmatu tradičního vzdělávání jako cesta k zásadní změně paradigmatu

působí jako historik školství a pedagog. Podporuje inovativní a alternativní procesy a směry v oblasti výchovy a vzdělávání v teorii i praxi. Je spoluzakladatelem a evaluátorem řady „svobodných“ a reformních škol doma i v zahraničí. Angažuje se v profesní i osobnostní přípravě učitelů. V současné době pracuje na Univerzitě Pardubice, kde ve spolupráci s domácími i zahraničními lékaři a psychiatry pomáhá rozvíjet v rámci resocializační pedagogiky a přípravy učitelů témata z oblasti neuropedagogiky.

PhD. Hubertus von Schoenebeck
Děti patří samy sobě. Nepatří ani rodičům, ani společnosti.

je předním představitelem antipedagogiky a hnutí za práva dětí. Působil řadu let jako učitel, jeho vědecká práce ho však později přivedla k postpedagogice. Základním pojmem jeho názoru je tzv. amikace, jejímž východiskem je přátelský a partnerský přístup k dítěti. V USA studoval Children’s Rights Movement, dlouhodobě pracuje v oblasti vzdělávání dospělých a rodin a publikuje o „životě mimo výchovu“. Zasadil se za autentické a nepedagogické vztahy mezi dospělými a dětmi na bázi partnerského setkávání rovnocenných osobností.

Henry Readhead
Summerhill School (text)

Henry Readhead je vnukem zakladatele Summerhill School A. S. Neilla. Narodil se v roce 1977 a v Summerhillu byl od svých tří až do šestnácti let. V roce 1999 se vrátil domů – do Summerhillu, aby podpořil svou rodinu v boji proti hrozbě uzavření školy vyvolaném Ofstedem (Office for Standards in Education – Úřad pro standardy ve vzdělávání). Od roku 2003 je Henry zpět v Summerhillu, kde vybudoval nahrávací studio a zároveň ve škole učí hudbu. V Summerhillu učí od roku 2003, a je také členem manažerského týmu školy společně se svou matkou Zoe a bratrem Willem. Jezdí po celém světě přednášet o A. S. Neillovi a škole Summerhill a velmi se zajímá o vzdělávání jako takové, ale zejména o sociální, emocionální a individuální rozvoj dětí.

Vladimír Dobeš
Svobodné vzdělávání v souvislostech

spoluzaložil demokratickou školu Donum Felix a společnost Koventina pro podporu změny ve vztazích v rodině, ve firmě a ve škole. Je členem evropské sítě škol Sudbury. Pracoval a pracuje jako knowmad – jako folkový zpěvák, ředitel neziskové organizace, expert OSN, starosta či lektor a učitel. Vystudoval fakultu strojního inženýrství na ČVUT v Praze, environmentální management na Amsterdamské univerzitě a kreativní pedagogiku na pražské DAMU. Dlouhodobě spolupracuje s Lundskou univerzitou ve Švédsku.

Daniel Franc
Proč svět nové práce potřebuje nově vzdělané lidi

Sociolog, personalista a ajťák, celý život se zabývá vzděláváním dospělých. V USA měl firmu na e-learning, zároveň působil dlouhodobě jako zážitkový pedagog nebo lektor sociálních dovedností manažerů a učil personalisty a učitele sladit se s generací mileniálů. Kdysi založil a aktuálně coby programový manažer globálního Googlu celosvětově rozvíjí rozsáhlé učící se komunity, které dokážou formou nezávislých a samoorganizovaných nadšeneckých skupin v určitých kontextech vzdělat lidi lépe než klasické vzdělávací instituce.

Leták

Tisková zpráva

Ohlasy

Tomáš Hajzler:

Když řeknu, že se včerejší konference „Svobodné vzdělávání“ od SvobodaUčení.cz povedla, bude to hrubě nepřesný. Pro mě to bylo mega: geniální poměr neformálnosti/formálnosti, skvělá dramaturgie, výborný řečníci (šílenejch věcí mi zas došlo), biooko miluju, skvělý účastníci, výborný jídlo, rozumná míra technickejch trablů, potkal jsem spoustu starejch kamarádů…

Velký dííík!

Karel Rýdl:

Konference byla úžasně vstřícná, skvělá nálada a pohoda. Tak by to mohlo být v každém vzdělávacím zařízení a vnitřní motivace stoupá. Moc se těším na další aktivity a moji podporu máte zajištěnou.

Jana Nováčková:

Také jsem si velmi užívala tu atmosféru. Viděla jsem tam dost známých lidí, ale současně tam bylo hodně mladých lidí, to je nadějné. Všem pořadatelům patří velký dík.

Hubertus von Schoenebeck:

Noch einmal herzlichen Dank für die Einladung zur Konferenz. Ich habe mich sehr gefreut, dabeizusein, es war ein wirklich schöner und inspirierender Nachmittag. Ich wünsche Ihnen alles Gute.

Lenka Jan:

Chtěla jsem vám moc poděkovat za včerejší konferenci.

Pracuji ve školce a systém našeho státního školství mi nevyhovuje, hledám jak to změnit a včera jsem se zase o kousek posunula. Jsem vděčná za to, že jsou lidé jako vy, kteří cítí potřebu ti změnit, kteří jsou už na cestě a pomáhají druhým se zorientovat. Je dobře, že se objevuje stále více rodičů, kteří nechtějí mít ze svých dětí ovce, se kterými se dá snadno manipulovat. Doufám, že i já najdu své uplatnění, zatím pracuji s dětmi netradičním způsobem, zápisy v třídní knize jsou opravdu jen pro inspektorku, naslouchám dětské duši a stále se učím, děti jsou ti nejlepší učitelé.

Přeji vám hodně síly a nápadů do další práce a budu ráda, za další semináře, konference…

Zuzana Hametová:

Díky moc za včerejší příjemný a inspirativní zážitek.

Michal Švec:

Konference se mi moc líbila, bylo to hodně inspirativní a cítím, že tudy vede cesta. Těší mě a děkuji, že jsem toho mohl být součástí.

Partneři

Děkujeme všem!

Original article: Konference Svobodné vzdělávání 2015

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.

Někdy však neznamená, že povinné vzdělávání je automaticky lepší než povinná školní docházka. V některých zemích (např. Finsko) mají sice povinné vzdělávání, avšak domácí vzdělávání je tam regulované na úrovni podzákonných norem a v závislosti na rozhodování místních autorit: “Úřady akceptují právo rodičů na domácí vzdělávání, ale často toto právo omezují a v některých případech mylně interpretují zákon. Zákon dává místním orgánům dohlížecí úlohu.” [3]

Záleží na tom, jak je to celkově postavené a i na ostatních souvisejících právních normách. Nicméně – na základě srovnání legislativy z různých zemí – se obecně ukazuje, že většina zemí s povinným vzděláváním umožňuje/legalizuje, resp. nezakazuje unschooling a další formy sebeřízeného vzdělávání [4]. Zároveň platí, že v těchto zemích, i pokud je domácí vzdělávání regulované, existuje na něj – narozdíl od ČR – právní nárok („V ČR rozhoduje o zařazení žáka do DV ředitel školy na základě žádosti rodičů.“) [5].

Také existují země s povinným vzděláváním, kde je unschooling úplně legální, tzn. neexistuje žádná povinnost přezkušování ani plnění státem definovaných kurikulárních dokumentů (ty mají pouze doporučující charakter), například v některých částech Austrálie – ve státě Queensland mají zdejší rodiny “zákonem garantované právo vzdělávat své děti doma a mohou to dělat i formou sebeřízeného vzdělávání – unschoolingu. Na začátku roku rodina zaregistruje plán a na konci roku podá zprávu, jaké dítě udělalo během roku pokroky. Děti nemusí docházet na přezkušování. Doma vzdělávané děti si mohou rozhodovat, čemu se chtějí věnovat, a jejich pokroky nemusí být vůbec v souladu s osnovami vrstevníků ve školách.“ [6]

Ve Velké Británii zákon upravující domácí vzdělávání doslova uvádí, že „povinné je vzdělání, nikoli škola“, rodiče nemusejí žádat o svolení učit své děti doma, ani se nemusejí registrovat při některé škole.“ [7] Na domácí vzdělávání existuje v Anglii a ve Walesu právní nárok [8], Velká Británie umožňuje také „flexi-schooling“ (děti jsou registrovány ve škole, do které chodí jen některé dny, jinak jsou vzdělávány doma). Existuje národní vzdělávací program, který musí všechny školy následovat a testovat, avšak rodiče, kteří vzdělávají své děti doma, nemusí následovat nic z toho. Místní školské orgány vás mohou požádat, abyste předložili dokumentaci o tom, co učíte své dítě, ale toto nemusí být ve formě osnov nebo plánů výuky.

Ve Francii, kde platí povinné vzdělávání, je DV legální volbou rodičů. Vzdělávání může dítěti poskytovat rodič, nebo jiná osoba; není třeba žádného zvláštního vzdělání. Domácí vzdělávání nemusí respektovat národní učební osnovy pro každou úroveň, rodina volně volí prostředky a metody k dosažení této úrovně. Rodič však musí zvolit přístup a pedagogické metody a předložit je ke kontrole určenému inspektorovi. Inspektor individuálně kontroluje znalosti a dovednosti získané dítětem během pohovoru se zákonným zástupcem dítěte, a to nejméně jednou ročně. Dítě vypracovává písemné nebo ústní cvičení přizpůsobené jeho věku a zdravotnímu stavu. Inspektor hodnotí, zda znalosti a dovednosti odpovídají očekávaným znalostem, zejména na konci každého učebního cyklu. Pokud se výsledky kontroly považují za nedostatečné, je vyžadováno, aby rodiče zapsali dítě do školy. [9]

Oproti tomu Spojené státy americké mají sice povinnou školní docházku, avšak domácí vzdělávání (a v některých státech dokonce unschooling) jsou zde zcela legální. V Kanadě, například v Britské Kolumbii, má každý obyvatel právo vzdělávat své vlastní děti. Existuje pouze jedna malá formalita, kterou musí rodina pro domácí vzdělávání splňovat, a to je registrace jejich dítěte prostřednictvím místní veřejné nebo soukromé školy do 30. září každého roku. Jedná se o vyplnění formuláře a poskytnutí kopie rodného listu dítěte. Neexistuje nikdo, komu se hlásit, ani nikdo, kdo by rodiny vzdělávající děti doma kontroloval.

Podrobněji viz „Srovnávací analýza: domácí (individuální) vzdělávání“ od Národního ústavu pro vzdělávání z r. 2012 (některé informace už mohou být zastaralé).

Zjednodušeně na závěr

Ne všechny země s povinným vzděláváním mají zároveň legální unschooling a úplně bezproblémové domácí vzdělávání, na druhou stranu většina států s povinnou školní docházkou nemá legální unschooling vůbec a některé z nich dokonce ani právo na domácí vzdělávání (v Německu je DV zcela nelegální, v ČR neexistuje garantované právo na DV). Povinné vzdělávání tedy představuje určitou legislativní výhodu a možnost („vstupní bránu“) pro legalizaci unschoolingu a dalších forem sebeřízeného vzdělávání, ale není to jedinou podmínkou a záleží i na dalších faktorech nastavení vzdělávacího systému. Na domácí vzdělávání neexistuje v ČR právní nárok a je regulované povinným přezkušováním dle školního vzdělávacího programu dané školy, který musí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Individuální vzdělávání v České republice není dáno jako rovnocenná alternativa k běžnému studiu ve škole, je zde ustanoveno pouze jako výjimka, tedy jako tzv. „jiný způsob plnění povinné školní docházky“ pro žáky základních škol.

Ústavní koncept povinného vzdělávání by tyto formy vzdělávání de facto zrovnoprávnil.

Definice unschoolingu dle Petera Graye: “Z právního hlediska je unschooling druhem domácího vzdělávání, ale odlišuje se od konvenčních domácích škol, neboť neexistují žádné učební osnovy. „Unschooleři“ neposílají své děti do školy a ani nedělají doma věci, které se běžně dělají ve škole. Konkrétně: neurčují učební osnovy pro své děti, nevyžadují, aby jejich děti prováděly zvláštní úkoly, a netestují své děti, aby měřili učební pokrok. Místo toho dávají svým dětem svobodu následovat své vlastní zájmy a učit se svým vlastním způsobem cokoli, co potřebují vědět, aby se mohly svým zájmům věnovat. Rovněž různými způsoby poskytují kontext a podporu pro učení dítěte. Život a učení se nevyskytují ve vakuu; objevují se v kontextu kulturního prostředí a rodiče „neškoláků“ pomáhají dítěti být v kontaktu s tímto prostředím.” [18]

[1] myšleno současný legislativní stav v ČR
[2] Individuální vzdělávání ve vybraných evropských státech (Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2015):
[3] HSLDA Finland
[4] Definice níže na konci článku
[5] Viz „Srovnávací analýza: domácí (individuální) vzdělávání“ (Národní ústav pro vzdělávání, 2012, str.5) a INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH STÁTECH (Ing. Renáta Čermáková, Barbora Obračajová, Studie č. 5.354, březen 2015)
https://anzdoc.com/individualni-vzdlavani-ve-vybranych-evropskych-statech-ing-r.html
[6] Život je příliš krátký na to, abychom ho marnili ve škole
[7] Viz „Srovnávací analýza: domácí (individuální) vzdělávání“ (Národní ústav pro vzdělávání, 2012, str.8)
[8] „Rodič každého dítěte ve věku povinné školní docházky mu umožní obdržet denní studium dle: a) jeho věku, dovedností a nadání, a b) jakýchkoliv zvláštních vzdělávacích potřeb, které může mít, a to buď formou pravidelné školní docházky nebo jinak.“ Fráze „nebo jinak“ umožňuje vzdělávání mimo oficiální školní docházku za předpokladu, že rodič / pečovatel může splnit potřeby dítěte, jak je uvedeno výše. https://www.coventry.gov.uk/
[9] Zdroj
[11] odst. 6; Obecný komentář je dostupný zde
[12] s. 411-412; Implementation Handbook je dostupná zde
[13] rozuměj Výbor OSN pro práva dítěte – orgán příslušný k výkladu a monitorování naplňování Úmluvy o právech dítěte
[14] Etiopia, CRC/C/15/Add.67, odst. 7
[15] s. 422
[16] odst. 2; Obecný komentář je dostupný zde
[17] odst. 12 c)
[18] Peter Gray: Self-Directed Education—Unschooling and Democratic Schooling (2017): český překlad

Original article: V čem je povinné vzdělávání lepší než povinná školní docházka s možností domácího vzdělávání? [1]

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.

The SvobodaUceni.cz (Freedom to Learn) Initiative promoting respect towards children and their self-led education, has created the first ever centre for self-directed education in the Czech Republic. „SvobodUm“ was inspired by concepts such as the British Summerhill School and a playground for self-directed play „The Land“, and opened for children and others interested individuals and groups on 12th May 2018.

Voluntary Educational Laboratory

„SvobodUm“, in the village of Jindřichovice pod Smrkem, was founded as the first educational and leisure time laboratory for short and long term activities for self-directed education or unschooling supporters. “Unschooling” is based on belief that the most effective way to absorb information is the moment when a child is ready and shows the interest. The SvobodaUceni.cz Initiative is endeavoring to make self-directed education a legal alternative to the current obligatory school attendance system.

The house (SvobodUm) is also available for lectures, courses, visits, out-of-school education stays, family holidays and meetings of all fans and supporters of voluntary education and is respectful for others regardless of age, education level, sexual orientation or faith.
“We will try to form a fully-fledged and self-sufficient environment, with the potential to fulfill the educational needs of children and adults in a holistic way, and not only being a supplement to the school system. The main difference is the atmosphere and approach of towards all that is happening in SvobodUm,” says Anna Třešňáková, the initiator of the SvobodUm project.

Education, Sports and Play

“The activities in SvobodUm are voluntary and free from unsolicited evaluation. What, when and how to learn is determined by the children themselves; there are always respectful adults nearby. SvobodUm visitors can take part in any of the activities they like, individually or in a group. These could be mutual education, discussion, yoga classes, walks, work, games, adventure games, talking, cooking, rough-and-tumble play, sports, dancing, singing, bonfires or just doing nothing. The principle is a free choice of an individual and an absence of educational pressure, whatever they would like to do.”

The SvobodUm Way to Free Home

It took two years and checking out more than twenty locations for the Initiative members to find the right place and base. Finally, SvobodUm chose a location close to the border with Poland, 130 kilometers from Prague in the outskirts of a village Jindřichovice pod Smrkem. The property can currently house up to fifty people and is surrounded by 2.1 hectare of grassy land providing a wide range of possibilities. This new space also will allow experimentation and further development of these concepts and the future shaping of the property.

The SvobodUm project is funded by private donors, long time supporters’ contributions and the payment for holidays and other services. SvobodUm is not dependent in any way on grants and subsidies of the Czech Republic.

Do you want to come to come and see? Write to Michal Kandler.

How it looks like:

One of our inspiration:

Original article: First Self-Directed Learning Centre in the Czech Republic founded: SvobodUm

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.

Iniciativa SvobodaUčení.cz, propagující respekt k dětem a vzdělávání řízené dětmi samotnými, spouští v České republice první základnu sebeřízeného vzdělávání svého druhu. SvobodUm se při svém formování inspiroval modely jako je britská Summerhill School nebo hřiště pro sebeřízenou hru The Land. Fungovat začal pro děti i ostatní zájemce všech věkových kategorií 12. května 2018.

Dobrovolná vzdělávací laboratoř

SvobodUm vznikl v obci Jindřichovice pod Smrkem jako první vzdělávací a volnočasová laboratoř pro jednorázové i dlouhodobější akce příznivců sebeřízeného vzdělávání, resp. unschoolingu. Ten je založen na přesvědčení, že nejefektivněji dítě vstřebává informace ve chvíli, kdy je na to samo připraveno a o danou věc projeví zájem. Iniciativa SvobodaUčení.cz dlouhodobě usiluje o  zavedení sebeřízeného vzdělávání jako legální alternativy k současnému systému povinné školní docházky.

Zázemí bude rovněž k dispozici pro přednášky, kurzy, pobyty, školy v přírodě, rodinné dovolené a setkávání všech příznivců vzdělávání, dobrovolnosti a respektu k ostatním lidem bez ohledu na věk, vzdělání, orientaci, či vyznání. „Do budoucna budeme usilovat o vytvoření plnohodnotného a soběstačného prostředí, které má potenciál komplexně naplňovat vzdělávací potřeby dětí i dospělých a nikoli být jen doplňkem školského systému. Hlavní odlišností je atmosféra a podtext, ve kterém se vše odehrává,“ říká Anna Třešňáková, iniciátorka projektu SvobodUm.

Vzdělávání, sporty i blbnutí

Činnosti ve Svobodomě jsou dobrovolné a osvobozené od nevyžádaného hodnocení. Obsah, čas i způsob učení je určován samotnými dětmi, kterým jsou vždy na blízku respektující dospělí. „Návštěvníci Svobodomu se mohou věnovat libovolným aktivitám, ať už individuálně, či v kolektivu. Může to být vzájemné vzdělávání, diskuze, lekce jógy, procházky, práce, hry, bojovky, povídání, vaření, blbnutí, sporty, zpěvy, tance, ohně, i nicnedělání. Principem je svobodná volba každého jedince a absence učebního tlaku, ať už bude mít chuť se věnovat čemukoli,“ vysvětluje samotný koncept Třešňáková z iniciativy SvobodaUčení.cz.

Cestou Svobodomu

Dva roky a více než dvacet lokalit stálo členy iniciativy najít vhodné místo a zázemí. S ohledem na potenciál budoucího rozvoje, technický stav i uspořádání nemovitosti, nakonec SvobodUm vyrostl nedaleko polských hranic, 130 kilometrů od Prahy na okraji obce Jindřichovice pod Smrkem. Ke stavbě o celkové kapacitě až padesát osob je připojeno také 2,1 hektaru zatravněných ploch, které skýtají široké možnosti využití.

Činnost Svobodomu je financována z darů soukromých dárců, příspěvků dlouhodobých podporovatelů, plateb za pobyty a dalších poskytnutých služeb. SvobodUm je finančně nezávislý na státních dotacích a grantech.

English info HERE!

Chcete se do Svobodomu přijet podívat? Není nic jednoduššího! Přihlašte se na letní pobyt se Svobodou učení, nebo napište Michalu Kandlerovi. 

Original article: V Česku vznikla první základna sebeřízeného vzdělávání – máme SvobodUm!

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.

Více o celé akci zde.

Original article: Workshop se zakladateli izraelské demokratické školy

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.

Futuriser Cyprus 30.8.-7.9.2016

Just SU it! Léto II 2016

Just SU it! Léto I 2016

Kérka 18.5.2016

Peter Gray 2016

Sázení cedrů 26.3.2016

SU na Zeměnce 22.1.2016

Svéjá IV. Zima 2016

Pracovní víkend III. – 28.-29.11.2015

Konference Svobodné vzdělávání 2015

Svéjá III. Léto 2015

Pracovní víkend 30.-31.4.2015

SvéJá II. Zima 2015

Beseda v Hubu 3.9.2014

Svéjá I. Léto 2014

I. setkání Svobody učení 2.3.2014

Original article: Fotky z akcí Svobody učení

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.

Video zde.

Original article: Zimní pobyt Svobody učení je za námi

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.

„I přes veškeré reformní a modernizační snahy zůstává současný vzdělávací systém poplatný počátkům průmyslové éry. Na řadě míst ale začínají prokvétat přístupy, které doslova revolučně mění dosavadní vzdělávací paradigma. Velmi vítám iniciativu SvobodaUčení.cz, která vnáší nový a mimořádně inspirativní pohled na hodnoty svobody a odpovědnosti ve vzdělávání,“ řekl Ondřej Liška, bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Z domácích osobností vystoupí na konferenci například psycholožka, lektorka a přední česká vizionářka vzdělávacího systému Jana Nováčková se svým příspěvkem Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká. „Neuspokojování základních lidských potřeb má vždycky neblahé důsledky,“ říká. „Pokud bychom vzali uspokojování přirozených potřeb dětí za základ jiného modelu vzdělávání, nezůstal by z klasické školy kámen na kameni.“

Vedle kontextu psychologického, neurovědeckého a sociálně-ekonomického bude na problematiku svobodného vzdělávání nahlédnuto i z pohledu práv dítěte. Tímto tématem se významně zabývá Hubertus von Schoenebeck, přední představitel postpedagogiky a Hnutí za dětská práva. „Děti patří samy sobě. Nepatří ani rodičům, ani společnosti. Každá výchova má manipulativní charakter, poškozuje důstojnost dítěte a je třeba ji nahradit autentickým vztahem,“ říká německý pedagog, který na pražské konferenci rovněž vystoupí.

Konference seznámí účastníky také s příklady dobré praxe svobodného školství v zahraničí. O nejdéle fungující demokratické škole s téměř stoletou historií přijede vyprávět vnuk jejího zakladatele Henry Readhead, který sám Summerhill absolvoval a v současnosti tam působí jako člen učitelského i manažerského týmu. Z největší demokratické školy v Nizozemsku přicestuje nezávislá učitelka Evelien Prins, kterou do Prahy doprovodí její čtyři studenti.

Jednodenní konference Svobodné vzdělávání 2015 se koná v pátek 13. listopadu v pražských Holešovicích. Vlastní program, kterým bude provázet Bob Kartous z organizace EDUin, startuje v 9.30 hodin v Bio Oko, od 18.00 hodin pak proběhne networkingová after-party v nedaleké Paralelní Polis.

Original article: Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká, zazní na konferenci Svobodné vzdělávání 2015

©2024 SvobodaUčení.cz. All Rights Reserved.