Téměř vše, čemu jsem se v životě ráda věnovala a v čem bych si přála pokračovat profesně i nadále, jsem se učila sama mimo školu nebo u soukromých učitelů cizích jazyků (anglický, německý, italský a ruský). Jejich uplatnění v komerční sféře jsem studovala také na univerzitě. Přemnoho drahocenného času a energie, jež jsem mohla vložit do pro mne osobně smysluplnějších činností, jsem ztratila učením na nikdy nekončící kontrolní páky v podobě testů a zkoušení, které přes svou úpornou snahu a četnost stejně nikdy nezaručí, že látka v nich obsažená žákovi zůstane v paměti. Mnohdy děti okrádají také o radost z učení a hraní, pro něž jsou od přírody stvořeny. Až s vlastními dětmi jsem měla šanci na vlastní oči vidět a zažít, jak vypadá čistá, manipulacemi neposkvrněná autentická láska k učení a potěšení z něj. Kdybych již od raného dětství mohla zcela rozhodovat o svém čase a studiu, využila bych čas efektivněji. S náplní školních osnov bych došla ke shodě jen málokdy, a když, tak ve zcela jiném období než které je určeno nesmyslně pro všechny děti daného ročníku předem a stejně. Zato bych si potřebné informace mnohem lépe a snáze zapamatovala a averze vůči danému předmětu by se eliminovala. Věnovala bych se naplno hře na klavír a dalším zájmům. Například od 12 let jsem se ve volných chvílích zaobírala programováním webových stránek. Mezi mé poslední práce patří vytvoření stránek pro autorku mé oblíbené a velmi inspirující knihy Vychováváme děti a rosteme s nimi – Naomi Aldort. V současnosti pracuji na překladu knihy a článků o sebeřízeném vzdělávání a kontaktním rodičovství.