Zatím žádné komentáře

Nebezpečí návratu do školy

Počet návštěv na dětských psychiatrických klinikách přes léto klesne a stoupá během školního roku.

Představte si zaměstnání, ve kterém je vaše práce každý den do nejmenšího detailu řízena šéfem. Máte přesně určeno, co dělat, jak to udělat a kdy to udělat. Musíte zůstat na svém místě, dokud váš šéf neřekne, že se můžete pohybovat. Každá část vaší práce je každým dnem vyhodnocována a porovnána s prací, kterou vykonali vaši kolegové. Málokdy máte důvěru, rozhodovat se samostatně (Takovému detailnímu řízení a kontrole říkejme micromanagement).

Výzkumy v zaměstnáních ukazují, že prostředí s micromanagementem je jedním z nejúnavnějších a nejvíce stresujících pracovních prostředí. Micromanagement dohání lidi k šílenství.

I děti jsou lidé a reagují na micromanagement stejně jako dospělí, na přísná omezení svobody a na neustálá nevyžádaná hodnocení. Škola je často přesně tím druhem noční můry, kterou jsem právě popsal; a co je horší, je to „práce“, kterou děti nemohou opustit. Bez ohledu na to, jak moc zrovna trpí, jsou nuceny pokračovat, pokud zrovna nemají osvícené rodiče, kteří mají prostředky, know-how a vůli je z toho dostat. Pokud připočteme i domácí úkoly, pak takto strávený čas je často větší než čas, které jejich rodiče tráví ve svých zaměstnáních na plný úvazek, ale svoboda pohybu dětí ve škole je mnohem nižší než u rodičů v práci.

Koncem 19. a počátkem 20. století se mnoho lidí zajímalo o negativní důsledky dětské práce na vývoj a blaho dětí a byly přijaty zákony, které dětskou práci zakazují.

Teď tu máme školu, která se rozšiřuje do takové míry, že začíná být srovnatelnou s psychicky stresujícím sedavým zaměstnáním na plný úvazek, za které ale dítě nedostává žádný plat, a nezíská ani pocit nezávislosti či hrdosti, který by mohlo získat ze skutečné práce.

Jinde (např. zde) jsem předvedl důkaz, že děti, zvláště teenageři, jsou ve škole méně šťastní než v jakémkoli jiném prostředí, kde se pravidelně nacházejí, a že zvýšená školní docházka spolu se sníženou volností mimo školu koreluje po celá desetiletí ve zvýšené míře s psychickými poruchami u mladých lidí, včetně závažných depresí a úzkostných poruch.

V srpnu se vždy znovu začínají objevovat reklamy „zpět do školy“ a já jsem přemýšlel o vztahu duševního zdraví dětí ke školnímu roku. Domníval jsem se, že měřítkem tohoto vztahu mohou být počty návštěv psychiatrických ambulancí u dětí školního věku, podle měsíců. Dochází k poklesu v létě, kdy (pro většinu dětí) není škola?

Během poměrně rozsáhlého zkoumání publikované literatury jsem našel pouze jednu veřejně dostupnou studii v tomto on-line článku zabývajícím se dětskými návštěvami v dětském psychiatrickém centru Connecticut v Hartfordu (zde). Hlavním bodem studie bylo zjištění, že takové návštěvy v posledních letech dramaticky vzrostly a čekací doby na pohotovosti rostly po delší dobu. Interaktivní graf v článku uvádí počet návštěv pohotovosti za každý měsíc, za každý rok od roku 2000 do roku 2013. Dokonce i rychlý pohled na graf ukázal, že každý rok počet návštěv poklesl v létě a opět vzrostl ve školním roce.

Abych to kvantifikoval, počítal jsem průměrný počet návštěv za kalendářní měsíc po tři roky – od roku 2011 do roku 2013. Zahrnul jsem pouze ty návštěvy, které byly natolik vážné, že vedly k nejméně jednomu přenocování v centru (zahrnutí všech návštěv by vedlo ke stejnému zjištění).

Zde jsou data:


 

Tak, jak jsem předpovídal, červenec a srpen jsou měsíce, kdy je zdaleka nejméně návštěv dětské psychiatrické pohotovosti. Ve skutečnosti je průměrný počet návštěv za tyto dva měsíce v kombinaci (70 za měsíc) nižší než polovina průměru za celé školní měsíce (142 návštěv za měsíc za devět měsíců s výjimkou června, července a srpna). Hodnota za červen, který má několik školních dnů (číslo, které se liší v závislosti na počtu sněhových dnů vzniklých během předešlé zimy), je také nízká, ale ne tak nízká jako v červenci a srpnu. K mému překvapení (na rozdíl od mé hypotézy) je hodnota v září také relativně nízká, zhruba na úrovni června. Zdá se pravděpodobné, že září je relativně uvolněný zahřívací měsíc ve škole; obtížné testy a těžké úkoly přicházejí až později. Po návratu do školy může trvat několik týdnů, než stres opět stoupne.

Někdo by mohl tvrdit, že sezónní rozdíly v krizích duševního zdraví odrážejí počasí, a ne školní rok. Tento argument však odpadá, když se podíváme na další měsíce. Měsíc s nejvyšším počtem návštěv psychiatrické pohotovosti je květen, který je v Connecticutu obecně krásným měsícem. Může ale být nejobtížnějším měsícem ve škole. Květen je měsíc závěrečných testů, kvůli tlaku na zvládnutí zbytku plánované učební látky.

To jsou, samozřejmě, údaje pouze z jediného dětského centra duševního zdraví. Rád bych našel další údaje k testování mé hypotézy. Pokud víte o takových datech, nebo pokud byste rádi provedli nějaký výzkum, který by tyto údaje z nějakého dětského centra duševního zdraví ve vaší komunitě získal, dejte mi vědět! Pokud jste rodičem dítěte ve školním věku, a přemýšlíte o poprázdninovém „návratu do školy“, pamatujte na to, že dostupné důkazy velmi silně naznačují, že škola není dobrým místem pro duševní zdraví vašich dětí. Samozřejmě je také špatným místem pro jejich fyzické zdraví; příroda nevytvořila děti proto, aby byly po celý den pod mikromanagementem, v sedavé práci.


🌍 Líbil se vám tento článek? Jeho překlad vznikl díky práci dobrovolníků. Znáte nějaký jiný, který by stál za překlad, nebo chcete také nějaký přeložit? Zapojte se do skupiny Překládáme se SvobodouUčení.cz.

❤ Sledujte Svobodu učení na Facebooku, dostávejte upozornění na nové články, diskutujte s podobně smýšlejícími lidmi, prostě buďte s námi 🙂

🏠 Pojeďte s námi na pobyt do Svobodomu a poznejte nové, podobně smýšlející lidi, pro které dobrovolnost ve vzdělávání není prázdným pojmem!

Aktuální pobyty se Svobodou učení
    • (bude vyhlášeno)
Originální článek: The Danger of Back to School
mm

Peter Gray

Peter Gray je výzkumným profesorem psychologie na Bostonské univerzitě. Provedl a publikoval výzkum komparativní, evoluční, vývojové a vzdělávací psychologie; publikoval články o inovativních vzdělávacích metodách a alternativních přístupech k vzdělávání; a je autorem Psychologie (Worth Publishers), vysokoškolské učebnice k úvodu do psychologie, která je nyní již v 6. vydání. Vystudoval Columbia University a získal doktorát v biologických vědách na Rockefellerově univerzitě. Jeho současný výzkum a psaní se primárně zaměřuje na přirozené způsoby dětského vzdělávání a na celoživotní význam hry. Jeho vlastní hry zahrnují ne jen výzkum a psaní, ale také cyklistiku, jízdu na kajaku, lyžování a pěstování zeleniny.

Komentáře jsou uzavřeny .