V naší moderní společnosti existuje mnoho překážek vzájemného propojení. Spousta z nich přichází ve formě rozptylování.

Myslím, že drobnější rozptýlení (spíše než ta větší, jako například práce) jsou těžší a zákeřnější. Postupně se přidávají, často je nevidíme, ale jejich dopad je stejně reálný a nepomáhá nám ke vzájemnemu spojení. Tato rozptýlení se samozřejmě u každého jednotlivého rodiče liší.

„Děti nejsou rozptýlením od důležitější práce. Ony jsou ta nejdůležitější práce, jakou máme.“ – C. S. Lewis

Rozptýlení často vedou k odpojení a ta, kterým každý z nás čelíme, vycházejí z našich osobností a ze způsobu, jak se vyrovnáváme se stresy. Většina příčin, jak se odpojíme od našich dětí, je spojit se s něčím jiným. Pokud to s vámi rezonuje, prvním krokem je rozpoznání toho, co vás drží zpátky, a poté řešit, proč tomu tak je.

Myslím, že odpovědí není rozptýlení odstranit, ale vzít je na vědomí. Chcete-li být rozptýleni za jistým účelem – kvůli práci nebo odpočinku – buďte si vědomi, kam směrujete svou energii a ujistěte se, že se to shoduje s tím, co chcete v životě!

Navíc dopad a úroveň těchto rozptýlení si musíte určit sami. Pouze vy a vaše rodina s tím musíte být spokojeni. Nikdo jiný do toho nemá co mluvit. Vy jako rodiče znáte sebe a své děti nejlépe a jde o vědomé zjištění rovnováhy a práce na ní.

U některých věcí může pomoci i zapojení vašich dětí! Pokud je rozptýlením úklid, vaření, zahradničení, nebo dokonce hry – můžete je přizvat, aby se zapojili nebo to s nimi probrat. Osobně jsem se zeptala svých děti, co si myslí o tom, jak používám svůj mobilní telefon a zapojila jsem je do svého blogování.

Jako maminka s depresí a úzkostí jsem si vážně vědoma své schopnosti odpojit se způsobem, jak se s ní vypořádat. Ať už je to prostřednictvím připojení k sociálním médiím, introverní touha po vlastním prostoru nebo prosté „zaneprázdnění“.

Čas je nejcennější dárek, který pro své děti máme. Pro rodiče je důležité si uvědomit, jakým způsobem svůj čas trávíme a vyvažovat jej v zájmu našich dětí.

Dáváte jim najevo, že jsou vaší prioritou? Vidí, slyší a cítí to skrze to, co děláte?

Pokud vám pojem rozptýlené nebo odpojené rodičovství způsobuje nepříjemné pocity a trápí vás to, je to znamení, že na to opravdu potřebujete prozkoumat a pracovat na tom. Kdykoliv cítím, že ztrácím rovnováhu od vzájemného propojení, cítím se kvůli takovému rozptýlení provinile nebo nepohodlně. Vím, že to vždy bylo proto, že mé priority nebyly v souladu s mými vnitřními ideály. Je lákavé neřešit příčiny, když se cítíte špatně, ale obecně to znamená, že to je přesně to, co skutečně potřebujete.

Je důležité uznat, že nemůžeme být stoprocentně pozorní a přítomni. Podstatná je péče o ty okamžiky, kdy jste přítomni a uděláte si čas, a vychutnání si jich.

Čemu věnujete většinu svého času? Je to v souladu s tím, co chcete upřednostnit? Cítí se vaše děti být vaší prioritou? Jaké rozptýlení se domníváte, že byste mohli snížit nebo odstranit, abyste lépe využili svůj čas?

„Když jde o trávení času s těmi, které milujete – jednou si budete říkat buď: ‚Kéž bych to dělal‘, nebo: ‚Jsem rád, že jsem to dělal'“. – autor neznámý