Zatím žádné komentáře

Spojující rodičovství (Connected Parenting) – Reagování na podněty vs proaktivní přístup

V jiných příspěvcích o rodičovství jsem se zmínila o tom, že nemám v úmyslu své děti řídit, ale místo toho kontrolovat své reakce a dát jim nástroje k ovládání těch jejich. Pro rodiče dělá zásadní rozdíl kvalita jejich vlastních reakcí na různé situace. Zjistila jsem, že postupně přecházím od reagování k proaktivitě.

Uvědomování si může být těžké učit se, ale dělá v rodičovském přístupu dramatický rozdíl. Je to posilování vlastního vědomí, jak jsou vaše proaktivní práce a myšlenky pozitivními věcmi, které můžete ovládat:

Předjímáte problémy a pracujete na jejich prevenci? Dáváte dostatek pozitivních varování o nadcházejících změnách? Máte na paměti, co je pro děti důležité? Zvažujete věci z jejich perspektivy? Pracujete na svém spojení se svými dětmi, aby byly problematické situace méně pravděpodobnými?

Když nastane problém, reagujete na něj nebo vystupujete proaktivně? Mluvíte nápomocným a laskavým tónem? Snažíte se, aby se vaše děti cítily jako schopné a milované? Některé z věcí, které říkám, když mám pocit, že potřebuji říct něco jako: „Přestaňte se prát“ nebo „Poslouchejte mě!“) jsou:

  • Jak ten problém můžeme vyřešit?
  • Co dokážete rovnou teď udělat, aby se situace zlepšila?
  • Zkusme to znovu.
  • Co by vám pomohlo dělat právě teď?

Je obzvlášť důležité, jak se vyrovnáváme s těžkostmi. Schopnost modelovat vhodné reakce je pro děti, které se snaží naučit se regulovat velké emoce, nezbytná a velmi užitečná.

Nejde nicméně o dokonalost. Všichni děláme chyby. Všichni jsme někdy unaveni nebo příliš rozptýleni. Vše je však o vašem záměru. Důležité je, co děláte po vlastních chybách. Zde jsou některé příklady toho, co považuji za nápomocné pro své děti:

Přiznejte své chyby – hlasitě je vyslovte. Dejte svým dětem jazyk, který potřebují, aby mohly pochopit a zpracovat to, co u vás viděly.

  • Maminka byla opravdu rozzlobená.
  • Úplně mě to rozhodilo a naštvalo.
  • Křičela jsem, protože se mi zdálo, že neposloucháte.

Omluvte se. Skutečně a okamžitě. Když děti vidí, že se omlouváte, je mnohem pravděpodobnější, že vám odpustí a učí se, co se stalo.

  • Je mi líto, že jsem byl zase nervák.
  • Promiň, že jsi kvůli mě byla taky rozrušená.
  • Omlouvám se, nezvládnul jsem to dobře.

Je skutečně důležité zajistit, abyste se postarali sami o sebe. Když jste rozhozeni, zaměřte se na to, co můžete udělat pro uklidnění a najděte si chvilku pro sebe. Zcela podle toho, co funguje právě pro vás a danou situaci.

Někdy dokonce mluvím s dětmi o tom, že potřebuji chvíli nebo ticho pro sebe, nebo je žádám, aby mi pomohly vypořádat se s nějakou situací. Díky našemu spojení mi téměř vždy rády pomohou.

Jste proaktivním rodičem nebo reagujete negativně? Jste ochotni připustit vlastní chyby, omluvit se a prolomit rodičovskou bariéru?

V jakých oblastech máte pocit, že byste mohli pracovat proaktivně? Co chcete lépe kontrolovat ve své mysli? Reagujete na složité situace způsobem, který vám a vašemu dítěti pomáhá? Jak se staráte sami o sebe?


🌍 Líbil se vám tento článek? Jeho překlad vznikl díky práci dobrovolníků. Znáte nějaký jiný, který by stál za překlad, nebo chcete také nějaký přeložit? Zapojte se do skupiny Překládáme se SvobodouUčení.cz.

A také:

❤Sledujte Svobodu učení na Facebooku, dostávejte upozornění na nové články, diskutujte s podobně smýšlejícími lidmi, prostě buďte s námi 🙂

Originální článek: Reactive vs Proactive

Komentáře jsou uzavřeny .