Zatím žádné komentáře

Studie ukazují spojitost mezi dlouhým pobytem dětí v pečovatelské instituci a problémy s chováním

Nejrozsáhlejší studie zabývající se péčí o dítě zkoumala, jaký vliv mají odlišnosti ve výchově na dětský vývoj. Studie byla podporována Národním institutem dětského zdraví a lidského vývoje (NICHD). Bylo zjištěno, že čím více hodin dítě stráví v institucionální péči, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude mít problémy s chováním a tím vážnější ty problémy budou. Do průzkumu s názvem „Studie péče o dítě a dětský vývoj“, který byl proveden v roce 1991, se přihlásily různé vzorky dětí a rodin z deseti oblastí napříč Spojenými státy. Sledované děti navštěvovaly různorodé pečovatelské instituce zahrnující jesle a školky, případně byly v péči chůvy či příbuzných (kromě vlastní matky).

Studie se vyznačovala komplexním a detailním plánem, který bral v potaz spoustu proměnných např. rysy pečovatelské instituce a rodinného prostředí. Výzkumníci posuzovali dětský vývoj za použití několika metod a poměřovali mnoho aspektů dětského vývoje (sociální, emoční, intelektuální, jazykový vývoj, problémy s chováním, přizpůsobení a fyzické zdraví).

Výzkumníci sledovali 1364 dětí, které byly do studie přihlášeny v roce 1991, a poměřovali jejich vývoj v pravidelných intervalech od narození do puberty. První fáze studie probíhala v letech 1991-1994 – tedy od narození do věku 3 let. Druhá fáze v letech 1995-1999 pokračovala s 1226 dětmi ve věku od 3 let do konce první třídy ve škole. Třetí fáze probíhala do roku 2004, tedy do konce 6. třídy, a zahrnovala 1061 dětí. Poslední fáze probíhala od roku 2005 do roku 2007, tj. do konce deváté třídy.[1]

Výsledky ukazují, že čím více času děti strávily v pečovatelské instituci, tím neposlušnější byly a tím větší problémy měly vyjít s ostatními. Tento vzájemný vztah přetrvával i v případě, kdy byly vzaty v potaz ostatní faktory jako kvalita pečovatelské instituce, citlivost matky vůči dítěti či socioekonomický status rodiny. Ve skutečnosti čas, které dítě trávilo v instituci, měl větší vliv na dětské chování než kvalita péče, kterou tam poskytovali. Toto zjištění vyprovokovalo vlnu polemiky. Větší citlivost matky a vyšší socioekonomický status měl sice vliv na lepší chování dětí, nicméně nevymazal negativní důsledky, pokud dítě trávilo v instituci dlouhé hodiny.

Druhý průzkum, který pořádali výzkumníci z Institutu dětského vývoje minnesotské univerzity, zjistil, že při celodenní docházce dětí mladších 3 let vzrostla v odpoledních hodinách jejich hladina stresového hormonu kortizolu, ale časem klesla poté, co se dostaly z instituce domů. Hladina kortizolu byla nejvyšší a rostla nejstrměji u dětí, které pečovatelé v instituci ohodnotili jako nejstydlivější. Dle vedoucí studie, Dr. Megan Gunnarové se tyto děti potýkaly s potížemi, když byly ve skupině a považovaly tyto situace za stresující.


[1] NICHD-Supported Research Networks & Programs

Přečtěte si také

  • Unschooleři nejsou produktyUnschooleři nejsou produkty Pohled dospělé unschoolerky. Čas od času se vždycky odněkud vynoří jedna opakující se otázka – jaký že typ člověka vlastně „produkuje“ unschooling. Lidé mají potřebu zjistit, jaký […]
  • 4 důvody, proč by se měl systém nuceného vzdělávání zhroutit4 důvody, proč by se měl systém nuceného vzdělávání zhroutit Tady jsou čtyři důvody, proč sebeřízené vzdělávání nahradí nucené vzdělávání. Nazývali mě bláznivým optimistou či romantickým idealistou. Jak mohu věřit tomu, že systém povinného […]