Zatím žádné komentáře

Domácí vzdělávání jako nejchytřejší způsob vzdělávání dětí ve 21. století? 5 důvodů, proč by tomu tak mohlo být

Domácí vzdělávání už není tím, čím bývalo dřív.

Hnutí domácího vzdělávání se v USA začalo rozšiřovat v 80. a 90. letech minulého století a pro rodiče – katolíky v té době představovalo způsob, jak děti vzdělávat a současně vést k víře. V dnešní době nabývá domácí vzdělávání obecnější formu odmítání mainstreamu.

Děti vzdělávané doma mají stejný přístup k online výuce, k možnostem navazovat kamarádství i k mimoškolním aktivitám jako typičtí studenti veřejných škol – a to vše bez spousty vedlejších nežádoucích efektů, jakými jsou například standardizované výukové plány nebo šikana.

Důvody, proč domácí vzdělávání dává smysl i v roce 2018, jsou tyto:

Individuální sebeřízené učení je spolehlivá a účinná metoda.

Stěžejní myšlenkou domácího vzdělávání je poznatek, že děti potřebují mít možnost učit se vlastním tempem a stylem, který jim vyhovuje nejvíc. Ve světě vzdělávání tento přístup odborníci nazývají termínem „personalized learning“ – sebeřízené učení, které si své místo postupně získává na mnoha školách.

Protože sebeřízené učení vede studenty k využívání technologií pro vytváření studijních programů na míru, stali se velkými fanoušky této formy vzdělávání také Bill Gates a Mark Zuckerberg. V nedávném článku na svém blogu Gates zdůraznil výzkum prokazující, že sebeřízené učení vede k lepším výsledkům jak ve čtení, tak v matematice.

Rodiče domškoláků mají možnost tuto metodu posunout o další krok dál. Jelikož právě rodiče jsou těmi nejpovolanějšími osobami, které své dítě znají nejlépe, mohou mu také poskytnout tu nejlepší možnou formu vzdělávání.

Studenti se mohou naučit více o tom, co je skutečně zajímá.

Bez formálních osnov mohou domškoláci využít možnosti prozkoumat celou řadu témat, se kterými by se během formálního většinového učebního plánu nesetkali dříve než na střední či vysoké škole. Například mohou studovat psychologii v 9 či 10 letech nebo se věnovat finančním tématům ve 13, 14 letech.

Někteří rodiče mají dostatek schopností předat tyto znalosti dětem sami. Ale spousta rodičů, s nimiž jsme měli možnost hovořit (redakce magazínu Business Insider, pozn. překl.), spoléhají na online výukové platformy typu Khan Academy nebo na pracovní sešity. Někteří z nich své starší děti posílají na místní vysoké školy.

Ačkoli spousta domškoláckých rodin vyučuje angličtinu, matematiku, přírodní vědy i dějepis, v žádném případě se vzdělávání neomezuje pouze na tyto předměty.

Sociální média představují pro děti způsob, jak navazovat trvalá přátelství.

Asi nejrozšířenější falešnou představou o domškolácích je, že tyto děti postrádají sociální dovednosti. Před dobou internetu na tomto stereotypu mohlo být něco pravdy.

Dnešní studenti však mají stejné příležitosti jako jejich vrstevníci studující na veřejných či soukromých školách, a často také stejné možnosti, co se týče zábavy. Domškoláci využívají aplikace typu Snapchat, Instagram a Facebook. Ty sice mohou být živnou půdou pro vznik nezdravého, až závislostního vztahu na technologiích, ale také jim umožňují setkávat se s dalšími domškoláky či s dětmi z tradičních škol.

Brian Ray, badatel věnující se domácímu vzdělávání v americkém výzkumném institutu National Home Education Research Institute, redakci Business Insider sdělil: „Tyto děti si v sociálních oblastech vedou stejně dobře, ne-li lépe.“

Studenti nevytváří partičky a nečelí šikaně.

Domškoláci se nemusí vypořádávat s negativními jevy, které představují dětské kolektivy nebo toxická prostředí některých škol.

Spousta kritiků namítá, že právě tyto negativní jevy jsou pro děti prospěšné, že je psychicky zocelí, ale děti, které byly šikanovány, vykazují daleko častěji příznaky deprese nebo úzkosti, horší studijní výsledky a vyšší míru absence.

Domškoláci mají možnost vzdělávat se a rozvíjet v daleko harmoničtějším prostředí.

Domácí vzdělávání neizoluje děti od „reálného světa“.

Navzdory svému názvu se domácí vzdělávání odehrává v samotné domácnosti jen zlomek času. Velká část výuky probíhá například v komunitních školách, v knihovnách, v posluchárnách nebo v muzeích.

Tato zkušenost vede děti k dřívějšímu vyzrávání a k pěstování „otevřené mysli“. To redakci Business Insider potvrdila také studentka Harvardu a bývalá domškolačka Claire Dickson.

Tyto děti tráví více času s dospělými v „reálném světě“, což vede skutečně málokdy k tomu, že by jim jejich forma vzdělávání bránila v poznávání dalších aspektů života.

Studenti mohou z dlouhodobého hlediska dosáhnout lepších výsledků.

Domácí vzdělávání dává smysl také z hlediska podávání výkonů a dosahování výsledků.

Výsledky výzkumů ukazují, že děti v domácím vzdělávání dosahují lepších výsledků ve standardizovaných testech, mají nižší „úmrtnost“ na vysokých školách a po přijetí dosahují lepších výsledků. Studie z roku 2009 prokázala, že podíl amerických domškoláků, kteří úspěšně dokončili vysokou školu, byl okolo 67 %, zatímco mezi běžnými studenty byl tento podíl 59 %.

Studenti z katolických a soukromých škol dokonce dopadli o něco hůř – úspěšně dokončit VŠ se podařilo 54 % a 51 % z těchto dětí.

Komentáře jsou uzavřeny .