Zatím žádné komentáře

Na unschoolingu se mi nejvíc líbí ne to, co se moje děti naučí, ale to, co se nenaučí

Moje děti se velmi pravděpodobně nenaučí, že: 

  • pravdu má ten, kdo má moc,
  • život a učení jsou dvě různé věci,
  • potřebují, aby je někdo známkoval,
  • jejich hodnota závisí na očekávání někoho jiného a o tom, co si o nich kdo myslí, 
  • učení je těžké, nudné, často nedává smysl a je potřeba se do něj nutit,
  • jejich vlastní myšlenky, zájmy a nápady nemají stejnou hodnotu jako vzdělávací plány vytvořené cizími lidmi,
  • je potřeba vymýšlet strategie, jak přežít v prostředí, v němž se necítí bezpečně a nechtějí tam být,
  • je nutné respektovat a poslouchat autority, které si nevybraly a jichž si neváží,
  • něco musejí prostě proto, že to řekl někdo, kdo má nad nimi moc,
  • jejich práva, o nichž se ve škole učí, platí jen tehdy, když se to dospělým hodí,
  • pokrytectví, manipulace a mocenské hry jsou běžnou součástí lidských vztahů,
  • k tomu, aby se staly tím, čím chtějí, potřebují “papír”,
  • jejich potřeby, emoce a názory nikoho moc nezajímají,
  • nemají prakticky žádný vliv na to, co se kolem nich děje,
  • o tom, co je správně a co špatně, rozhoduje někdo jiný. 

Je toho ještě mnohem víc a určitě jsem na něco zapomněla. Možná by ale stačilo říct jedno jediné slovo…

Dobrovolnost.

Toho si já osobně cením nejvíc. Přeju si, aby se mnou lidi (včetně dětí) byli ve vztahu ne proto, že musejí, ne z povinnosti nebo proto, že jim to ukládá zákon, ale proto, že chtějí. Že jim vztah se mnou něco přináší. Že jsem takovým člověkem, s nímž stojí za to něco sdílet. 

S učením je to stejné. 

Pokud byste byli učitelé, jak byste se cítili, kdybyste věděli, že děti, které máte ve třídě, jsou tam s vámi jen proto, že je k tomu někdo nutí?

A víte o tom, že v drtivé většině to tak je?

Pokud si myslíte, že nikoli, stačilo by dát dětem vybrat. Jste-li člověk, kterého si lidi váží, o žáky a studenty byste nepřišli. 

Nebylo by to morálnější a hlavně pro všechny mnohem lepší a důstojnější?

Jestli chcete vidět, jak různě se dá žít bez chození do školy, nebo jak se žije v těch školách, co si říkají svobodné, pojďte na web Svobodné děti a taky na facebook a podpořte naše snažení, prosím. ❤️

Přečtěte si také

mm

Zdeňka Šíp Staňková

www.detijsoutakylidi.cz | facebook.com/detijsoutakylidi | Dnes už vím, že unschooling jsem v sobě měla odjakživa, jen jsem své přesvědčení nedokázala přesně definovat a pojmenovat. Vymáhání poslušnosti, arogance většiny učitelů, příkazy, zákazy, tresty a odměny v klasickém školství a hlavně narození mých tří dětí a několikaletá práce učitelky v mateřské škole mě přivedla k úvahám o jiných možnostech vzdělávání a později (nejen) díky knihám Johna Holta k přesvědčení, že unschooling je filozofie, která je mi ze všech alternativ nejbližší. Dáme-li dětem důvěru a svobodu učit se přirozeně, budeme-li je respektovat jako plnohodnotné bytosti a ne jako prázdné nádoby, které je třeba naplnit, uděláme první krok k tomu, aby z nich vyrostli spokojení dospělí. Zabývám se také dodržováním práv dětí a rodičů ve školách a píšu blog.