Zatím žádné komentáře

Seznamte se se školou bez tříd, učeben a osnov

„Přichází nám kolem sedmdesáti dotazů týdně z celého světa od lidí, kteří se chtějí přijít podívat na to, co tady děláme.“ říká Rob Houben, manažer školy Agora v Roermondu v Nizozemí, jehož funkce se podobá klasickému řediteli. „Většinu z nich odmítnu, nemám na to prostě čas!“

Je jasné, že takový zájem je důkazem nekonvenčního přístupu Agory, a proto jsem rád, že jsem tady. Poprvé jsem Roba potkal na Bett 2019 (výstava zaměřená na technologie pro vzdělávání, pozn. SU), kde se přišel podívat ke stánku pi-top, a rychle mezi námi došlo k navázání kontaktu. Pokud by pi-top navrhl školu, byla by to tato. Je úžasná ne proto, že má spoustu peněz a nejmodernější vybavení, ale proto, že se cele zaměřuje na projekty. Je to škola zaměřená na učení, nikoliv na vyučování.

„Dáváme dětem příležitost si hrát, protože když si s něčím hrají, zajímá je to. A potom není potřeba je vyučovat ani je nemusíte kontrolovat.“ říká Rob.

Žádné dělení do skupin podle věku

Studenti v Agoře jsou ve věku od 12 do 18 let (avšak bez dělení do skupin podle věku) a každý z nich má kontrolu nad svou vzdělávací cestou. Mají možnost objevovat a učit se o tématech a věcech, které je zajímají.

Potkal jsem studenty zkoumající předměty tak různorodé jako jsou Průvodce po německých horách, Mongolští koně, kovářství, patroni Harryho Pottera, desky a skateboardy. Práce učitele – který je zde nazýván průvodcem – je podněcovat k průzkumu a provádět tímto výzkumným procesem.

Zaměstnanci, kde každý je zodpovědný za cca 17 studentů, musí zajistit hmatatelné výsledky a skutečný rozvoj, a také musí pracovat s každým studentem na kontinuálním rozvoji jeho studijní cesty. Ačkoli je to skvělé pro děti, je z toho patrné, proč jeden z největších problémů, kterým Rob čelí, je najít ten správný druh učitelů, který je spokojený v roli „průvodce“ namísto štěkání na třídu třiceti dětí.

Rob popisuje Agoru jako směs univerzity (kde získáte vědomosti), budhistického kláštera (kde můžete přemýšlet), tematického parku (kde si můžete hrát) a komunitního trhu (kde můžete obchodovat a vyměňovat věci). A je to právě název pro shromaždiště uprostřed starověkého města – Agora, zapůjčený od starověkého Řecka, který dává škole její jméno. Každý den začíná „dagstartem“, kde studenti stráví několik minut nástinem svých výzev pro daný den, čeho chtějí dosáhnout a jakou pomoc by mohli potřebovat. Je to také příležitost pro ostatní studenty něco navrhnout, nabídnout pomoc nebo se připojit k nějaké aktivitě.

Místo, kde se toto odehrává, byste mohli popsat jako plné veselého zmatku. Nachází se zde předměty, knihy, plakáty, modely, napůl dokončené projekty, a řada dalších věcí. Zkrátka velká spousta materiálu na hraní.

Vlastní stůl

Každý student má svůj stůl, a je povzbuzován, aby si ho upravil podle sebe. Jeden má například přidělaný přední díl auta, s čímž mu pomohlo místní vrakoviště. „První stůl, který vyrobili, se nevešel do výtahu!“ říká Rob, a domnívá se, že se díky tomu studenti naučili, jak spočítat objem kvádru (výtah) a přizpůsobit svůj návrh stolu tak, aby se do výtahu vešel. Jiný student si stůl ozdobil úžasnými břečťanovitými úponky vyrobenými ze dřeva CNC strojem.

Po dagstartu začíná studentům projektový čas. Můžou pracovat u svého stolu nebo kdekoli jinde, např. v dřevařské či kovo dílně, v krejčovské dílně, v kuchyni či počítačové učebně. Poté je oběd a po něm odpolední klid, během kterého si studenti mohou číst nebo přemýšlet. Následuje další projektový čas či skupinové práce až do konce dne. Starší studenti si mohou flexibilně měnit čas začátku a konce školy tak, aby lépe vyhovovaly jejich harmonogramu a tomu, čemu se zrovna věnují.

Z mnoha rozhovorů se studenty Agory vyplývá, že nejvíce si na této škole váží svobody objevovat a učit se to, co chtějí. „Lidé se na nás dívají divně. Ze své vlastní zkušenosti se školou se domnívají, že musíte mít například čtyři hodiny matematiky za týden, ale v Nizozemí to není nutné. Vláda pouze požaduje, aby studenti byli na konci daného časového období na určité úrovni.“ říká Rob.

Kouzlo toho všeho spočívá v tom, že průvodci, kteří touto zdánlivou svobodou provázejí, přirozeně začlení věci, které studenti podle zákona musí znát. Například všichni studenti musí do určitého věku znát Pythagorovu větu, ale nemusí se to naučit během hodiny matematiky. Může to být při zkoumání geografického problému nebo při stavění stolu, což vede studenta k tomu, aby se dozvěděl více.

Všudypřítomné používání mobilu

Asi nejvíce šokující pro učitele z britských středních škol je slyšet, že v Agoře je neomezený přístup k mobilům a používání internetu. „Všechny naše děti mají zdarma Chromebooky (jednoduchý počítač s rychlým startováním bez Microsoft Windows využívající k běhu operační systém Google Chrome OS, pozn. SU), takže mají po celý den přístup k internetu. Také jim umožňujeme používat své telefony celý den, protože se musíte naučit, kdy svůj telefon nepoužívat. A to se nenaučíte, když svůj telefon strčíte do skříňky či zásuvky, jelikož pak musíte mít nějakou skříňku celý život.“

A také proto používá škola aplikaci WhatsApp k zajištění komunikace se studenty. Rodiče jsou vyzváni, aby se také zapojili a nabídli své dovednosti formou letáčků. Takže pokud potřebujete poradit od tesaře, kontaktujete studenta, jehož rodič rozumí práci se dřevem, a spojíte se.

Škola si může dovolit zdarma chromebooky pro všechny děti, jelikož neutratí mnoho peněz za knihy. „I když se studenti připravují na zkoušku, není to jako v normální škole, kde musíte utratit peníze za padesát učebnic matematiky. Pokud chcete studovat matematiku, je potřeba říct, co plánujete dělat a jakou knihu či digitální obsah budete používat. A pokud toto student udělá a vysvětlí, proč potřebuje právě tuto knihu, koupíme mu ji. To ale automaticky neznamená, že další student dostane stejnou knihu.“

Agora zahájila výuku v roce 2014 se 30 studenty jako experiment v rámci jiné, tradiční školy. Záměrem bylo zjistit, zda celá myšlenka toho, co je vlastně vzdělávání, by mohla být pojata jinak. Byli to studenti, nikoliv učitelé, kdo byli dotazováni, co by škola měla obsahovat, jak by měla vypadat a co by měla dělat. Vedení dalo zakládajícím členům volnou ruku a nechali je, aby se s tím poprali. A oni to zvládli. Nyní je ve škole 250 studentů, a další, kteří by rádi nastoupili, jsou na dlouhé čekací listině.„Když jsme otevřeli, během měsíce nás navštívili vládní úředníci a řekli, že se školu chystají zavřít. Na konci dne ovšem řekli, že ji nezavřou.

Jak měříte pokrok bez testů?

Pokud studenti nejsou testováni v konkrétních předmětech a spíše pracují na celé škále různých projektů, jak mohou sledovat svůj pokrok? To je dobrá otázka a stejně jako design a provedení samotné budovy, odpověď nepřišla od učitelů, ale od studentů.

Egodact je sofware navržený třemi studenty Agory, Rafaelem, Baruchem a Rubenem, a slouží ke sledování nejen úkolů, ale i pokroku jednotlivých studentů. Je srozumitelný a jednoduše použitelný. A nejen to. Nyní tito studenti založili společnost na propagaci a prodej softwaru dalším průkopnickým školám. Sepsali podnikatelský záměr, navrhli prodejní plán a otevřeli si bankovní účet. Velmi pozoruhodné na tři 16 leté kluky, kteří s tím začali ve svých 14 letech.

Samozřejmě je Agora stále školou. Má aulu a jídelnu, je plná dětí, které jsou nepořádné a hlučné jako všechny ostatní. Ale také má zasedací místnosti, které si děti mohou přes svůj telefon zarezervovat a pracovat zde či se zde potkat s dalšími studenty.

A hned vedle domácí kuchyně je restaurace s barem včetně čepovaného piva. Robův plán do budoucna je mít zde restauraci, která bude spolupracovat se studenty a bude sloužit místní komunitě. „Než se nadějeme, studenti budou mít cateringovou společnost.“ říká Rob.

Má velké plány do budoucna, a to je dobře. Škola je úžasným úspěchem, ale nebylo to vždycky snadné. „Stálo to spoustu práce dostat se na současnou úroveň. Museli jsme růst rychle, jelikož na nás byl velký tlak, a učit učitele, aby nevyučovali, je velmi těžké!“ A ještě to náročné bude, neboť Rob dále rozvíjí a rozšiřuje obojí, jak školu, tak učitelský sbor.

Najít, připravit a nadále podporovat ty správné zaměstnance s tímto zcela odlišným přístupem ke vzdělávání chce svůj čas. „Říkám svým zaměstnancům, neptejte se mě, jestli je to dobrý nápad. Ptejte se dětí, a dělejte to tak po dobu jednoho týdne. To, co já nedělám, je vedení lidí, to mohou dělat oni sami. Naši učitelé pracují pět dní v týdnu, čtyři dny s dětmi, pátý den jim ale se studenty pracovat nedovolím, musí sledovat ostatní učitele a dát jim zpětnou vazbu. A když jsou s tím hotoví, řeknu jim, ať jdou pryč ze školy, do muzea, laboratoře nebo obchodu a pak nám povědí, co tam objevili. O tom to totiž je, musíme děti dostat ven ze školy, protože nejvíce se naučí mimo školu, nikoliv v ní – alespoň tak si to u nás myslíme.“

Kam tohle všechno vede? Pokud se podíváte, jaké schopnosti nejvíce požadují zaměstnavatelé, jsou to: empatie, komunikace, týmová práce, hbitost a obratnost, flexibilita a schopnost navrhnout a realizovat řešení komplexních problémů. Toto ovšem tradiční vzdělávání studentům nenabízí. Místo toho nabízí spoustu dat, faktů a vzorců k zapamatování. Děti z Agory jsou jiné. Stejně jako my dospělí mají informace o světě „v kapse“, ale zásadní je, že chápou podstatu, dokáží informace dát dohromady a použít je, když je potřebují. A nejdůležitější z jejich měkkých dovedností je důvěra ve své schopnosti řešit problémy a komunikovat s dospělými i mezi sebou.

To je to, co bude potřeba dělat v budoucnu, lidské věci, které stroje nezvládnou. Agora a další průkopnické školy dávají svým studentům nejlepší možné schopnosti a zkušenosti, aby to mohli dělat. „Nedělám to pro děti v naší škole, dělám to pro děti kdekoliv. Chtěl bych to pro každé dítě. Nelíbí se mi, že musíme mít čekací listinu, ale dostat zaměstnance na tu správnou úroveň, vyžaduje čas.“ říká Rob. „Ale každý se to může naučit, každý to může zvládnout.“

Zapomeňte vše, co víte o učení

Pokud se chcete dozvědět více o Robově vizi, jak by mohlo vypadat vzdělávání a učení, poskytl mi video s prezentací ve své kanceláři.

www.pi-top.com

 


🖋 A jaká je vaše osobní zkušenost? Také jste dospěli k tomu, že více svobody a dobrovolnosti ve vzdělávání je krok správným směrem? Zajímá nás váš pohled a váš příběh, který může inspirovat ostatní. Pište nám na zdenka.stankova@svobodauceni.cz, rádi ho na tomto blogu zveřejníme.

❤ Sledujte Svobodu učení na Facebooku, dostávejte upozornění na nové články, diskutujte s podobně smýšlejícími lidmi, prostě buďte s námi 🙂

🏠 Pojeďte s námi na pobyt do Svobodomu a poznejte nové, podobně smýšlející lidi, pro které dobrovolnost ve vzdělávání není prázdným pojmem!

Aktuální pobyty se Svobodou učení
    • (bude vyhlášeno)

Komentáře jsou uzavřeny .