Zatím žádné komentáře

Sebevraždy dětí a teenagerů a školní kalendář

Návštěvy psychiatrických pohotovostí a sebevraždy mládeže prudce stoupají se školním rokem.

Střelba ve školách nás zpravidla velice znepokojuje, a také by měla. Každá taková událost je národní tragédií.

Měli bychom se stydět za to, že neděláme nic pro kontrolou zbraní, alespoň tak, jako v podstatě každá jiná rozvinutá země. Ale tyto tragédie mají jen trpasličí závažnost ve srovnání s jinými, se školou souvisejícími tragédiemi – sebevraždami.

Sebevražda je třetí hlavní příčinou úmrtí dětí ve věku nad 10 let a druhou hlavní příčinou (po nehodách a před vraždami) pro osoby starší 15 let (článek zde). Nyní již existuje bezpočet důkazů, že náš systém nuceného školního vzdělávání hraje u těchto úmrtí velkou roli. Spousta dalších mladých lidí pak zažívá duševní úzkost těsně pod prahem sebevraždy.

Před čtyřmi lety jsem (zde) zveřejnil údaje ze zařízení pro duševní zdraví v Connecticutu – ukazující vztah mezi počtem dětských návštěv psychiatrických zařízení, a školním rokem – to celé během tříletého období (2011-2013). Z těchto údajů vyplývá, že průměrný měsíční počet pohotovostních příjmů u děti ve školním věku klesl ze 185 v květnu (poslední celý školní měsíc), na 102 v červnu (měsíc, ve kterém škola končí), a poté poklesl na 74 červenci a 66 v srpnu (měsíce bez školy). V září začal průměr opět stoupat. Celkově vzato, míra návštěv během školních měsíců byla oproti červenci a srpnu přibližně dvojnásobná. Když jsem ten článek psal, nevěděl jsem o žádné jiné studii, která by hodnotila poruchy duševního zdraví jako funkci školního kalendáře. Od té doby se ale objevily i výzkumy další.

Psychická zhroucení a pokusy o sebevraždu jako funkce školního roku

Collin Lueck a jeho kolegové (2015) zkoumali míru návštěv na velké dětské psychiatrické pohotovosti v Los Angeles, u dětí ohrožujících sebe nebo ostatní, a to po týdnech v období 2009-2012. Zjistili, že míra takových návštěv byla ve školních týdnech o 118% vyšší než v týdnech, kdy škola nebyla. Jinými slovy, míra návštěv psychiatrické pohotovosti byla během školních týdnů více než dvakrát vyšší než v mimoškolních týdnech. Je zajímavé poznamenat, že prudký pokles těchto mimořádných událostí se projevil nejen během letních prázdnin, ale také během týdenních prázdnin ve zbytku roku.

Vědci v daném 4letém období také vypozorovali nepřetržité meziroční zvyšování počtu návštěv psychiatrických pohotovostí během školních týdnů, ale už ne během týdnů prázdnin. Tento výsledek je v souladu s hypotézou, že nárůst sebevražedných myšlenek a pokusů v průběhu času je důsledkem stále se zvyšujícího stresu ze školy během zkoumaného časovém období, a nelze jej přisoudit jinému faktoru, nezávislému na škole. V dalším, novějším výzkumu (2018), zjistili Gregory Plemmons a jeho kolegové, že míra hospitalizací dětí školního věku pro sebevražedné myšlenky a pokusy se dramaticky zvýšila – téměř o 300% – během sedmi zkoumaných let. Od roku 2008 do roku 2015 a každý rok byla míra takových hospitalizací během školních měsíců výrazně vyšší než v létě. 

Spáchané sebevraždy jako funkce školního roku

Na základě údajů, které jsem doposud popsal, by leckdo mohl tvrdit, že nárůst počtu přijetí na psychiatrických pohotovostech během školního roku je důsledkem pozorného chování ze strany personálu školy, který odkázal děti na psychiatrickou pohotovost, a tím ušetřil jejich životy. Podle tohoto názoru by ale rodiče byli méně vnímaví k problémům dětí než učitelé. Neexistují žádné údaje, naznačující, že tomu tak je, a existují velmi silné důvody domnívat se, že tomu tak není. Pokud by tato hypotéza byla pravdivá, měla by být míra dokonaných sebevražd – na rozdíl od sebevražedných myšlenek nebo pokusů – nižší během školy. Ve skutečnosti tomu tak ale není.

Benjamin Hansen a Matthew Lang (2011) využili údaje, shromážděné od státních agentur, k analýze sebevražd mládeže v USA v letech 1980 až 2004. Jedná se o starší studii s údaji z velké části z doby, kdy byla škola o něco méně stresující, než je dnes, a celková míra sebevražd mladistvých byla nižší než dnes. Přesto zjistili mnohem vyšší míru sebevražd během školního roku než během letních prázdnin. Na rozdíl od jiných studií, které jsem našel, analyzovali údaje zvlášť pro chlapce a dívky. U chlapců byla míra sebevražd v průměru o 95% vyšší v průběhu školních měsíců než o letních prázdninách; pro dívky to bylo jen o 33% vyšší. Toto zjištění je v souladu s obecným poznatkem, že pro chlapce je obtížnější se přizpůsobit omezením školy než pro děvčata. Jinak řečeno, když dívka spáchá sebevraždu, je škola méně pravděpodobnou příčinou než u chlapce.

Hansen a Lang také zjistili, že školní rok zvyšuje míru sebevražd pouze u dospívajících osob školního věku. U 18letých, z nichž většina měla již střední školu dokončenou, byl nárůst sotva pozorovatelný, a u 19 a 20letých zmizel úplně. Jiný výzkum ukazuje, že sebevraždy a pokusy o sebevraždu u dospělých se v sezoně liší jen nepatrně a jsou poněkud vyšší v létě než na podzim a v zimě (Miller et al., 2012; Cambria et al., 2016), oproti číslům pro děti a dospívající ve škole.

Jen špička ledovce

Sebevraždy a hospitalizace jsou jen špičkou ledovce úzkosti, kterou škola způsobuje mladým lidem. Některé další ukazatele tohoto stresu jsem shrnul i jinde (např. zdezde). Jeden z opakujících se závěrů pochází z rozsáhlého průzkumu, který před několika lety provedla Americká psychologická asociace. Ta odhalila, že teenageři jsou nejvíce stresovanou a úzkostnou skupinou lidí v USA; že 83% z nich uvádí školu jako příčinu jejich stresu.  27% z nich uvedlo, že zažilo „extrémní stres“ během školního roku ve srovnání s 13%, kteří uvedli, že v létě.

Škola je zjevně špatná pro duševní zdraví dětí. Tragédie spočívá v tom, že děláme školy stále více stresujícími, přestože výzkum ukazuje, že to není nutné. Mladí lidé se učí mnohem víc a mnohem lépe, když mají stresu méně (a za užití méně peněz z veřejných rozpočtů), když se jim dovolí učit se svým přirozeným způsobem, jak jsem zdůraznil v mnoha mých předchozích příspěvcích a mé knize, Svoboda učení.


Reference

Cambria, D. G., et al (2016).  Do suicide attempts occur more frequently in the spring too? A systematic review and rhythmic analysis.  Journal of Affective Disorders, 196, 125-137.  Note—this a study of all suicides, not specifically children’s and teens.

Hansen, B. & Lang, M. (2011).  Back to school blues:  Seasonality of youth suicide and the academic calendar.  Economics of Education Review, 30, 850-851.

Lueck, C., et al (2015). Do emergency pediatric psychiatric visits for danger to self or others correspond to times of school attendance?  American Journal of Emergency Medicine, 33, 682-684.

Miller, T. R., et al (2012).  Suicide deaths and nonfatal hospital admissions for deliberate self-harm in the United Sates. . Crisis, 33, 169-177.

Plemmons, G., et al (2018),  Hospitalization for suicide ideation or attempt: 2008-2015.  Pediatrics, 141 #6.


🌍 Líbil se vám tento článek? Jeho překlad vznikl díky práci dobrovolníků. Znáte nějaký jiný, který by stál za překlad, nebo chcete také nějaký přeložit? Zapojte se do skupiny Překládáme se SvobodouUčení.cz.

❤ Sledujte Svobodu učení na Facebooku, dostávejte upozornění na nové články, diskutujte s podobně smýšlejícími lidmi, prostě buďte s námi 🙂

🏠 Pojeďte s námi na pobyt do Svobodomu a poznejte nové, podobně smýšlející lidi, pro které dobrovolnost ve vzdělávání není prázdným pojmem!

Aktuální pobyty se Svobodou učení
mm

Peter Gray

Peter Gray je výzkumným profesorem psychologie na Bostonské univerzitě. Provedl a publikoval výzkum komparativní, evoluční, vývojové a vzdělávací psychologie; publikoval články o inovativních vzdělávacích metodách a alternativních přístupech k vzdělávání; a je autorem Psychologie (Worth Publishers), vysokoškolské učebnice k úvodu do psychologie, která je nyní již v 6. vydání. Vystudoval Columbia University a získal doktorát v biologických vědách na Rockefellerově univerzitě. Jeho současný výzkum a psaní se primárně zaměřuje na přirozené způsoby dětského vzdělávání a na celoživotní význam hry. Jeho vlastní hry zahrnují ne jen výzkum a psaní, ale také cyklistiku, jízdu na kajaku, lyžování a pěstování zeleniny.

Komentáře jsou uzavřeny .