Zatím žádné komentáře

Reportáž z prvního SNĚMu Svobodomu

Historicky první SNĚM Svobodomu se konal v neděli 13. ledna 2019. Sjelo se několik desítek lidí. Příznivci Svobody učení, lidé aktuálně žijící ve Svobodomu i ti, kdo chtějí koncept Svobodomu spoluutvářet v budoucnu.

Účelem SNĚMu byla iniciace tradice setkávání komunity Svobodomu a jejích příznivců.

Obsahem rozhovorů byla rekapitulace minulosti Svobodomu, aktuální dění i nástin konceptu Svobodomu.

Výstupy z prvního SNĚMu?

Existuje několik cest, kterými se může SvobodUm vydat.

  1. Jeden z návrhů je centrum sebeřízeného vdzělávání pro děti a mladé lidi. Jak bylo původním záměrem Svobody učení.
  2. Dalším návrhem je pobytové zařízení pro pořádání akcí a ubytovací služby.
  3. SvobodUm se může stát cohousingem pro rodiny i jednotlivce.

Hodnotami, kterými by měl SvobodUm ožít:

  1. Princip neagrese (NAP – non-agression principle) vyjadřuje morální postoj Svobody učení a Svobodomu.
  2. Manifest Svobody učení popisuje konkrétní zásady, které jsou Svobodomem uvedeny do praxe. 

Děkuju za SvobodUm všem, kdo se zúčastnili. „Domácím“ a těm, kdo přijeli přes mnohá pole, hory, luhy, háje. Díky za takto vyjádřenou podporu Svobodomu i za aktivní osobní příspěvky vás všech.

Svobodome, přeju ti do vínku tolik svobody, kolik jen uneseš! Enjoy!

za SvobodUm a pořadatelský tým SNĚMu

Míša Řeřichová


🏠 Pojeďte s námi na pobyt do Svobodomu a poznejte nové, podobně smýšlející lidi, pro které dobrovolnost ve vzdělávání není prázdným pojmem!

Aktuální pobyty se Svobodou učení
    • (bude vyhlášeno)

Přečtěte si také

  • Patří koncept lidských práv do rukou států?Patří koncept lidských práv do rukou států? Státní instituce se neptají každého jednotlivého člověka kdo jsi, co cítíš a co potřebuješ. Pocity i potřeby konkrétních lidí se ztrácí v rozhodnutích mocných. Tito a další lidé jsou si […]
  • Zaklínadlo jménem připravené prostředíZaklínadlo jménem připravené prostředí Nedávno se mě jeden známý zeptal, co pro mě znamená připravené prostředí. Díky němu jsem se zamyslela nad tím, jak se moje vnímání nejen tohohle pojmu, ale i vzdělávání a učení vůbec […]

Přečtěte si také

  • Patří koncept lidských práv do rukou států?Patří koncept lidských práv do rukou států? Státní instituce se neptají každého jednotlivého člověka kdo jsi, co cítíš a co potřebuješ. Pocity i potřeby konkrétních lidí se ztrácí v rozhodnutích mocných. Tito a další lidé jsou si […]
  • Zaklínadlo jménem připravené prostředíZaklínadlo jménem připravené prostředí Nedávno se mě jeden známý zeptal, co pro mě znamená připravené prostředí. Díky němu jsem se zamyslela nad tím, jak se moje vnímání nejen tohohle pojmu, ale i vzdělávání a učení vůbec […]

Přečtěte si také

  • Patří koncept lidských práv do rukou států?Patří koncept lidských práv do rukou států? Státní instituce se neptají každého jednotlivého člověka kdo jsi, co cítíš a co potřebuješ. Pocity i potřeby konkrétních lidí se ztrácí v rozhodnutích mocných. Tito a další lidé jsou si […]
  • Zaklínadlo jménem připravené prostředíZaklínadlo jménem připravené prostředí Nedávno se mě jeden známý zeptal, co pro mě znamená připravené prostředí. Díky němu jsem se zamyslela nad tím, jak se moje vnímání nejen tohohle pojmu, ale i vzdělávání a učení vůbec […]
mm

Michaela Řeřichová

Studovala jsem ekonomii a sociální práci. Pracovala jsem v nízkoprahových centrech pro tzv. sociálně znevýhodněné děti. Sama jsem nedávno byla takovým dítětem. V průběhu dětství, vzdělávání ve školách i v praxi jsem měla možnost pozorovat, jak obligatorní vzdělávání mění vnitřní motivaci dětí v nenaplněnou potřebu autonomie, pocity bezmoci, rezignace, apatie. Vnímala jsem socioekonomický vliv, který má povinná školní docházka a jak působí na mezilidské vztahy (nejen) v rodinách. Přemýšlela jsem o tom, jaký má nucení do vzdělávání vliv na sebeúctu dětí, touhu poznávat a na blízkost ve vztazích. Nedůvěra v kompetentnost dětí a rodičů, v jejich schopnost učit se, co potřebují pro život, je jako stigma neschopnosti předáváno z generace na generaci. Tzv. „dětství“ – jak je definováno dnešním paradigmatem adultismu – naštěstí skončilo. Teď už mám možnost dobrovolně rozhodovat o větší oblasti svého života. Spolupracuji s každým, kdo lidem = dětem poskytuje služby podporující naplňování základních lidských potřeb. Sebeřízení považuji za chování podmiňující svobodu člověka. Myslím, že naučit se mu dá jedině sebeřízením. Učím se děláním, praxí. Jsem stalker adultismu – vlastního především. Přeji si plnou autonomii ve všech oblastech lidského života, protože pak můžu dát životu vlastní smysl. Jsem pokorným učedníkem principu neagrese NAP. Svůj čas investuji do osvěty a advokacie nenásilné komunikace a sebeřízeného vzdělávání. Spoluzaložila jsem Alianci pro sebeřízené vzdělávání. Natáčíme s Jiřím Košárkem videa pro YouTube kanál Důvěřujeme dětem. Organizuji projekt Dobrodružné hřiště v Praze, centrum sebeřízeného vzdělávání v Praze a vytvořila jsem Facebookové skupiny Škola je jen jedna z možností a Škola je možnost, život jsi Ty! - ta je určena výhradně dětem a mladým lidem. Učím se všechny své životní postoje žít spolu s ostatními lidmi.